č.j.     2012/2/int

 

Základní škola Mořina

 

 

školní vzdělávací program

„zdravý život“

 

 

 

Vzdělávací program pro základní vzdělávání

 

Obsah

 

Obsah                                                 …………………………………….                 2

Identifikační údaje školy                    …………………………………….                 3

Charakteristika školy                          …………………………………….                 4

Charakteristika ŠVP                           …………………………………….                 8

Učební plán                                        …………………………………….                 15

Metody, formy a vedení výuky           …………………………………….                 17

Školní preventivní strategie                …………………………………….                 17

Osnovy jednotlivých předmětů           …………………………………….                 18

Český jazyk a literatura                       …………………………………….                 18

Anglický jazyk                                   …………………………………….                 34

Matematika                                         …………………………………….                 39

Člověk a jeho svět                              …………………………………….                 50

Hudební výchova                               …………………………………….                 70

Výtvarná výchova                               …………………………………….                 80

Pracovní činnosti                                 …………………………………….                 89

Tělesná výchova                                 …………………………………….                 95

Informatika                                         …………………………………….                 102

Hodnocení a autoevaluace školy         …………………………………….                 107

Schválení dokumentu                         …………………………………….                 115

 

 

 

Identifikační údaje školy

 

Předkladatel ŠVP:

Základní škola a mateřská škola Mořina, okres Beroun,

Mořina 57, 267 17

ředitel Mgr. Petr Sodomka

telefon 257720409, mail skolamorina@seznam.cz

IČO 47559373      IZO 650016301

 

Zřizovatel:

Obec Mořina

Mořina 81, 267 17

telefon 257721597, mail obec-morina@quick.cz

 

 

Název školního vzdělávacího programu

Školní vzdělávací program „Zdravý život“ č.j. 2012/2/int. ze dne 31. 8. 2015

zkráceně Školní vzdělávací program „Zdravý život“

 

 

Platnost dokumentu od 31. srpna 2015

 

 

 

 

podpis ředitele školy                                                        razítko školy

 

 

Charakteristika školy

 

Úplnost a velikost školy

Vesnická malotřídní škola s pěti ročníky, dvě třídy spojující první a druhý ročník, čtvrtý a pátý ročník, třetí ročník je samostatný. Jedno oddělení družiny. Toto uspořádání se může v jednotlivých školních rocích v závislosti na aktuálním počtu žáků v ročnících operativně měnit.

 

Vybavení školy

Materiální vybavení – svým rozsahem a kvalitou odpovídá počtu a věkovému složení žáků.

Prostorové vybavení – pro současnou kapacitu dostatečné, škola není vybavena odpovídajícími prostory pro výuku TV – víceúčelová hala ve stádiu projektu.

Technické a hygienické vybavení – odpovídá předpisům a potřebám školy.

 

Charakteristika pedagogického sboru

Čtyřčlenný pedagogický sbor (ředitel, dvě učitelky, vychovatelka ŠD) plus jedna učitelka na mateřské dovolené..
 

Dlouhodobé projekty

Projekt „Plavání“ – každoročně v zimních měsících probíhá plavecký výcvik, zúčastní se žáci všech ročníků

Projekt „Lyže“ – každoroční týdenní pobyt na horách s lyžařským výcvikem pod vedením kvalifikovaných lyžařských instruktorů

Projekt „Kola“ – každoroční týdenní výjezd s programem zaměřeným na cyklistiku a cykloturistiku pod vedením kvalifikovaných instruktorů + kratší tréninkové vyjížďky během školního roku v rámci tělesné výchovy.

V rámci tohoto projektu je rovněž realizována dopravní výchova. Ta je zaměřena především na bezpečnost v silničním provozu (chůze a jízda po správné straně vozovky, přiměřená rychlost, viditelnost a osvětlení cyklisty i chodce), vybavení jízdního kola, řešení dopravních situací (základní dopravní značky, křižovatky, odbočování) i poskytnutí základní první pomoci.

V souladu s mezipředmětovými vztahy je dopravní výchova pochopitelně celoročně realizována také v předmětu Tělesná výchova a Člověk a jeho svět.

 

Mezinárodní spolupráce

V současné době neprobíhá.

 

Spolupráce s rodiči a jinými subjekty

Spolupráce s rodiči na dobré úrovni (pravidelné schůzky, neformální setkání, společné sportovní akce, individuální rozhovory a řešení případných problémů),

spolupráce se školskou radou dobrá (oficiální i neoficiální schůzky a setkání),

spolupráce se zřizovatelem velmi dobrá, spolupráce s poradenskými zařízeními a místními a regionálními institucemi podle potřeb školy.

 

 

Jak už bylo řečeno, Základní škola v Mořině je malotřídní škola se třemi třídami a jedním oddělením školní družiny. O budovu se školou se dělí také místní mateřská škola, což přináší možnosti úzké spolupráce a především naprosto bezproblémového přechodu dětí z mateřské do základní školy.

Umístění dvou ročníků v jedné třídě pochopitelně znamená vysoké nároky na přípravu a samotnou práci učitele. Mnohé asi napadne, že způsob výuky, kdy se vyučující věnuje střídavě jedné nebo druhé polovině třídy, nebude příliš efektivní. Ale opak je pravdou. Tento nedostatek je bohatě vyrovnán nízkým počtem dětí ve třídě a navíc se ukazuje, že takto vyučované děti jsou mnohem lépe připraveny na samostatnou práci a řešení problémů. Starší děti ve třídě se navíc přirozeným způsobem učí pomáhat mladším a naopak mladší poznávají užitečnost respektování zkušeností starších.

Počet dětí v jednotlivých ročnících se dlouhodobě pohybuje zhruba od pěti do deseti. Škola se tak stává velmi úzkým kolektivem. V porovnání s velkými školami v okolí zde panují mnohem přátelštější vztahy jak mezi samotnými dětmi, tak i mezi dětmi a dospělými. Díky „rodinné“ atmosféře se zde žádné dítě například nesetká se šikanováním nebo snad dokonce s drogami.

Nedílnou a zcela zásadní kapitolou života školy je mimovyučovací
a zájmová činnost. Jako první a ne zcela typicky „mimoškolní“ činnost je třeba zmínit školní družinu.  Zde je třeba vyzdvihnout mimořádný zájem
a spokojenost dětí. Program zde je opravdu atraktivní a rozhodně se nejedná jen o „hlídání dětí“. O tom svědčí mimo jiné třeba to, že do družiny se odpoledne rády a pravidelně přicházejí podívat i ty děti, které už z naší školy odešly.

Na družinu se dále váží i jiné aktivity. Asi nejatraktivnější je kroužek keramiky. Zde si děti mohou zkusit vytvořit nejrůznější výrobky. Výsledky bývají natolik dobré, že často překvapí i samotné tvůrce. Další nabízené aktivity jsou různé kroužky, které pro školu zajišťují vybraní externisté.

Specifickou záležitostí školy jsou dlouhodobé projekty. Škola vyjíždí dvakrát do roka, vždy v zimě a v létě. Tyto akce jsou v souladu
s programem školy zaměřeny z velké části sportovně s hlavním důrazem na lyžování a cyklistiku. Každá taková akce má velmi dobrý vliv na vztahy mezi dětmi a významným způsobem zvyšuje jejich samostatnost. Děti mají tyto projekty rády a domů z nich se v naprosté většině vracejí plné dojmů a hezkých zážitků.

Mořinská škola tedy dětem nabízí na svoji velikost poměrně široké možnosti vyžití. Jasně se zde ukazuje úzké a v dnešní době ne zcela samozřejmé přirozené propojení života školy, obce a rodiny. Právě tato rodinná, klidná, nestresující a nenásilným způsobem vychovávající atmosféra je hlavním charakterizujícím znakem školy a její největší devizou.

 

 

Charakteristika ŠVP

 

Zaměření školy

Základní škola Mořina je vesnická malotřídní škola s pěti ročníky. V současné době jsou zde tři třídy, ve kterých jsou spojeny první a druhý ročník, čtvrtý s pátým, třetí ročník je samostatný. Toto uspořádání se však může v jednotlivých školních rocích v závislosti na aktuálním počtu žáků v ročnících operativně měnit. Po ukončení docházky zde přecházejí děti do plně organizovaných škol v okolí.

Hlavním kritériem při tvorbě školního vzdělávacího programu byl tedy prioritní cíl prvních pěti ročníků povinné školní docházky, kterým jsou nesporně především pevné základy mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě, základní matematické kompetence a alespoň prvotní znalost cizího jazyka. Tento cíl pak musí být splněn tak, aby byla zajištěna co největší vzájemná návaznost se školními vzdělávacími programy nejbližších plně organizovaných škol.

Mořinská škola tedy nemá možnost ani místo pro jakékoli experimenty, které by sice možná byly pro laickou veřejnost atraktivní, ale na druhé straně by mohly vážně zkomplikovat  nebo dokonce ohrozit následné úspěšné studium jejích absolventů.

Jako velmi vhodný a dostatečně univerzální se hned od počátku nabízel lety vyzkoušený a osvědčený vzdělávací program Základní škola. Vzhledem k tomu, že tento program – alespoň pokud jde o první stupeň – pokrývá v dostatečné šíři i hloubce požadované kompetence, byl zvolen jako základ pro školní vzdělávací program Základní školy Mořina.

Rozhodnutí profilovat mořinskou školu jako školu akcentující zdravý životní styl a smysluplné využití volného času vychází z místních podmínek. Jako problém se sice v této souvislosti může jevit fakt, že škola zatím nedisponuje vlastní tělocvičnou, to je však do značné míry kompenzováno přírodními podmínkami v okolí školy. Proto bylo rozhodnuto směrovat výuku všeobecné tělesné výchovy a sportovních aktivit do oblastí, které jsou nenáročné na vybavení a vzhledem k místním podmínkám se přímo nabízejí. Jako proveditelné a pro zdravý rozvoj dětí bezpochyby velmi prospěšné bylo nakonec zvoleno zaměření na turistiku, cyklistiku, lyžování a plavání. Tento trend zároveň koresponduje s v posledních letech slibně rozvíjenou tradicí pravidelných dlouhodobých projektů vždy v zimním a v letním období, jejichž program je založen především na sportovním vyžití s důrazem právě na lyžování, cyklistiku a turistiku.

Absence školní tělocvičny a tím ztížené podmínky pro výuku v zimě byla také jedním z důvodů, proč škola akcentovala v tělesné výchově rovněž plavání. Výuka v klimaticky nepříznivém období tak probíhá v krytém bazénu a není závislá na počasí.

Protože Základní škola Mořina je profilována jako škola akcentující zdravý životní styl a smysluplné využití volného času, má předmět tělesná výchova zvýšenou hodinovou dotaci a také jeho obsah je poměrně široký. Cílem předmětu je vedle osvojení a rozvoje specifických pohybových a sportovních schopností a dovedností v neposlední řadě také podpora a rozvoj mezilidských vztahů, smyslu pro čestné jednání a respektu a ohleduplnosti k ostatním. Jako jeden z klíčových cílů nejen tělesné výchovy, ale i ostatních předmětů je možné označit snahu ukázat dětem cestu k zdravému životnímu stylu a ukázat jim alternativy k pasivnímu trávení volného času před obrazovkou televize či počítače. Ideálním výsledkem tohoto působení by měla být individualita, která na základě svých vlastních zkušeností dokáže upřednostnit aktivní odpočinek a sportovní vyžití před konzumací pasivních forem zábavy či dokonce sociálně patologickými aktivitami.

 

 

Výchovné a vzdělávací strategie

Kompetence k učení

Pedagogové vedou žáky k zodpovědnosti za své vzdělávání a motivují je k tomuto cíli. Motivují žáky k samostatnému vyhledávání informací a souvislostí, vytvářejí podmínky k samostatné práci a podporují jejich přirozenou zvídavost. Učí žáky pracovat s chybami, vedou je k odhalení chyby jako cesty k dalšímu vlastnímu rozvoji a poznání. Vedou žáky k uplatňování získaných poznatků v praxi.

 

Kompetence k řešení problémů

Pedagogové zadávají problémové úkoly, podporují týmovou spolupráci a pěstují u žáků vytrvalost v řešení problémů. Využívají k výchově přirozených situací vyplývajících z běžného života a vedou žáky ke snaze o konečné a bezkonfliktní řešení. Využívají formy týmové spolupráce, komunikačních dovedností a ve vhodné míře též demokratických principů.

 

Kompetence komunikativní

Pedagogové vedou žáky ke kultivované komunikaci, dávají jim prostor k vyjádření vlastních názorů, které zároveň vhodně a citlivě korigují. Vytvářejí podmínky k bezostyšné komunikaci mezi dětmi a dospělými a mezi staršími a mladšími spolužáky.

 

Kompetence sociální a personální

Pedagogové vedou žáky formou skupinové práce ke kooperaci podle dohodnutých pravidel. Učí je tolerovat ostatní a vedou je k ohleduplnosti k jejich případným chybám a nedostatkům. K tomuto cíli používají forem her, soutěží a dlouhodobých projektů. Vytvářejí podmínky k rozvoji umění prosadit sebe sama a své názory i podřídit se ostatním a odhalovat umění kompromisu. Je vyžadováno dodržování společně vytvořených pravidel. Žáci jsou vedeni k toleranci k odlišnostem mezi lidmi a solidárnosti. Důraz je kladen na vytváření vztahu k zdravému způsobu života a kvalitní využití volného času.

 

Kompetence občanské

Pedagogové dbají na chování žáků a svým nekompromisním postojem zamezují jakýmkoli projevům agresivity a šikany mezi nimi, vedou žáky k zodpovědnosti za své chování a jeho následky. Zapojením do přirozeného života obce vedou žáky k úctě k tradicím, kulturnímu dědictví, k jejich ochraně a dalšímu rozvoji. Vhodnými akcemi podporují vztah dětí k životnímu prostředí a jeho aktivní ochranu. Nabídkou a propagací jiných forem zábavy vedou žáky nenásilnou formou k ochraně vlastního zdraví a svým vyhraněným postojem formují jejich negativní vztah k drogám, omamným látkám a gamblingu.

 

Kompetence pracovní

Pedagogové vedou žáky k zodpovědné práci a k jejímu plánování a dokončení. Nabídkou vhodné a pestré zájmové činnosti umožňují žákům objevovat smysluplné využití volného času a vedou je k objevení jejich individuálních zájmů, schopností a talentu. Vštěpují žákům úctu a respekt k práci druhých.

 

Výuka žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Žákům se zdravotním postižením je škola schopna poskytnout vzdělání podle individuálního vzdělávacího plánu. Díky malému kolektivu a uzavřenému prostředí zde mají takoví žáci zajištěn individuální přístup a pochopení jak ze strany pedagogů, tak i spolužáků.

Péče o žáky se zdravotním znevýhodněním je zabezpečena formou individuální péče, která je vzhledem k nízkému počtu žáků ve třídách dobře realizovatelná.

Bezbariérovost není vzhledem ke stáří budovy školy v současné době realizovatelná.

 

Výuka žáků mimořádně nadaných

Mimořádně nadaným žákům je škola schopna poskytnout odpovídající individuální péči tak, aby jejich talent a schopnosti byly co nejvíce rozvíjeny.

 

Začlenění průřezových témat

Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova odpovídající požadavkům RVP jsou nedílnou součástí výchovné činnosti na prvním stupni základního vzdělávání. Přirozeně prolínají nenásilnou formou celou prací všech pedagogických pracovníků školy nejen v průběhu vyučovaní, ale nedílně i ve všech ostatních aktivitách školy. Jejich konkrétní zařazeni do výuky je podrobně popsáno v osnovách jednotlivých předmětů a v distribuční tabulce (viz dále). Podrobně rozpracována jsou zde pochopitelně jen témata přímo související s konkrétním předmětem. Neméně důležitou součástí jsou i ostatní konkrétně neuvedené oblasti a aktivity vyplývající spontánně z dané situace (estetika, rozvoj morálněvolních vlastností, smysl pro fair play…).

 

 

Distribuce průřezových témat

Průřezová témata jsou uplatňována formou integrace do výuky jednotlivých předmětů.

 

Osobnostní a sociální výchova

                                            téma a tematické okruhy se uplatňují ve všech ročnících

osobnostní rozvoj              ČJ, AJ, M, ČLS, HV, VV, PČ, TV

sociální rozvoj                   ČJ, AJ, M, ČLS, HV, VV, PČ, TV

morální rozvoj                   ČJ, AJ, M, ČLS, HV, TV, IKT

 

Výchova v demokratického občana

                                                                                                                      1             2             3             4               5

občanská společnost a škola                                                                      ČLS

občan, občanská společnost a stát                                                                           ČLS

formy participace občanů v politickém životě                                                                                                      ČLS

principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování                                                           ČLS

 

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

1                           2                           3                           4                           5

Evropa a svět nás zajímá                               ČJ                         AJ, ČLS               ČJ, AJ, ČLS         ČJ, AJ, ČLS

objevujeme Evropu a svět                                                            ČJ, ČLS, AJ         ČJ, ČLS, AJ         AJ, IKT

jsme Evropané                                                                             ČJ, AJ, ČLS         AJ, ČLS               AJ, ČLS

 

Multikulturní výchova

                                            1                           2                           3                           4                           5

kulturní diference              ČJ,                        ČJ                         ČJ, ČLS, AJ,        HV, VV                HV, VV

lidské vztahy                      TV                        ČLS, PČ

etnický původ                                                                                AJ, ČLS               AJ                         AJ, ČLS

multikulturalita                 ČLS                                                    ČLS,                     VV, HV                VV, HV

 

 

Environmentální výchova

1             2             3             4             5

ekosystémy                                                                                                   ČLS

základní podmínky života                                                                           ČLS       ČLS

lidské aktivity a problémy životního prostředí                                                        ČLS       PČ

 

Mediální výchova

                                                                                                       1             2             3             4             5

kritické čtení a vnímání mediálních sdělení                                                             ČLS       ČJ          IKT

interpretace vztahu mediálních sdělení a reality                                                     ČLS       ČJ          IKT

stavba mediálních sdělení                                                                                                       ČJ          IKT

vnímání autora mediálních sdělení                                                                                         ČJ          IKT

fungování a vliv médií ve společnosti                                                                                      ČJ          IKT

 

 

 

 

 

 

 

Učební plán

 

Učební plán stanovuje týdenní hodinovou dotaci jednotlivých povinných vyučovacích předmětů se zřetelem splnění požadavků na vzdělání v prvních pěti ročnících základní školy.

Čelné místo v učebním plánu zaujímají český jazyk a matematika. Hlavním cílem v českém jazyce je během pěti let výuky uvést děti do studia českého jazyka, seznámit je a vštípit jim základní pravidla jeho písemné
i mluvené formy a v neposlední řadě vybudovat v dětech vztah k rodné řeči
a motivovat k aktivnímu čtení. V matematice je pak hlavním cílem seznámení
a osvojení si základních matematických operací a orientace v nich, dále aktivní rozvoj logického myšlení a schopnosti aplikace osvojených poznatků v praxi.

Vedle těchto základních předmětů je vzhledem k současným společenským požadavkům velmi podstatná výuka cizího jazyka, konkrétně angličtiny.

Přírodovědné a společenské vzdělání zajišťuje předmět Člověk a jeho svět. Jeho obsah lze rozdělit v zásadě do dvou oblastí, přírodovědné
a společenskovědní.

Oblast estetické výchovy je zastoupena předměty Hudební výchova a Výtvarná výchova. Tyto předměty otevírají a dále kultivují přirozený muzikální a výtvarný projev žáků a spojují je s osvojováním příslušných dovedností.

Praktické a činnostní poznávání světa, osvojení praktických manuálních dovedností a činností zajišťuje předmět Pracovní činnosti.

V souladu se zaměřením školy je zvýšená hodinová dotace předmětu Tělesná výchova. Výchova k zdravému životnímu stylu a aktivnímu a smysluplnému využití využití volného času je vedle rozvíjení pohybových schopností a dovedností nedílnou součástí tohoto předmětu.

Toto zaměření se pochopitelně prolíná do všech předmětů.

 

 

 

 

Učební plán ZŠ Mořina

 

Předmět 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník celkem min. dot. dispon. č.d.
Český jazyk 8 9 7 7 7 38 35 3
Anglický jazyk 0 0 3 3 3 9 9 0
Matematika 5 5 5 5 5 25 20 5
Člověk a jeho svět 2 2 3 3 3 13 12 1
Hudební výchova 1 1 1 1 1 5  

 

12

 

 

0

Výtvarná výchova 1 1 2 2 1 7
Pracovní činnosti 1 1 1 1 1 5 5 0
Tělesná výchova 3 3 3 3 3 15 10 5
Informatika 0 0 0 0 1 1 1 0
celkem 21 22 25 25 25 118 104 14

 

 

 

 

 

Metody, formy a vedení výuky

 

Výukové metody respektují poznatky a zásady moderní pedagogiky a jako takové by měly být především co nejnázornější a žákům co nejvíce přístupné, aby učivo bylo pokud možno co nejsnáze uchopitelné.

Při jejich volbě respektuje učitel rovněž individuální schopnosti jednotlivých žáků a způsob výuky jim podle možnosti vhodně přizpůsobuje.

Učitel je plně zodpovědný za maximálně efektivní způsob vedení výuky a s přihlédnutím ke schopnostem a úsilí jednotlivých žáků zároveň také za jeho výsledky. Z tohoto důvodu volí metody a způsob výuky adekvátně konkrétní situaci a danému učivu a rozhodování o nich je především v jeho kompetenci.

 

Školní preventivní strategie

Díky lokalitě, velikosti školy a složení žáků je riziko sociálně patologických jevů na škole minimální.

Přesto je prevence těchto jevů na škole realizována, a to především zcela nenásilnou formou jako součást běžné výuky a s ohledem na zaměření školy také při mimoškolních a mimovyučovacích aktivitách. Vzhledem k těsné provázanosti zaměstnanců ji provádějí nejen pedagogové, ale i nepedagogičtí pracovníci školy. Těžiště práce však pochopitelně zůstává na pracovnících pedagogických.

Cílovou skupinou jsou všichni žáci školy a program bude akcentovat prevenci zneužívání zejména sociálně tolerovaných drog, šikany a jakékoli formy násilí, zneužívání a týrání dětí. Jako jejich protiklad je vyzdvihován zdravý životní styl, správný rozvoj osobnosti a hodnotné vztahy v kolektivu.

 

 

Český jazyk a literatura

 

Charakteristika předmětu a specifické cíle

Předmět Český jazyk vychází ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace. Je tvořen složkami jazyková výchova, literární výchova a komunikační a slohová výchova. Tyto složky se vzájemně prolínají a obsahují i prvky dramatické výchovy.

Ovládnutí jazykových prostředků češtiny je základní předpoklad úspěšného vzdělávání v dalších oblastech lidského poznání. Výuka českého jazyka by měla vést žáky k užívání mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě tak, aby mohl poznat a pochopit společensko-kulturní rozvoj společnosti, k vytváření předpokladů efektivní mezilidské komunikace a k orientaci při vnímání okolního světa i sebe sama.

 

V předmětu český jazyk a literatura se výuka zaměřuje především na tyto cíle:

  • přiměřená míra osvojení techniky čtení a psaní a jejich použití i v praktickém životě
  • správné, souvislé a kultivované vyjadřování pomocí češtiny adekvátně věku žáků
  • seznámení s bohatostí češtiny a její slovní zásobou a její využití v písemném i ústním projevu
  • osvojení elementárních pravidel českého pravopisu a jejich využití v praxi
  • postupné vytváření čtenářských návyků a dovedností, čtení adekvátních textů s porozuměním a jejich interpretace
  • základní seznámení s nejdůležitějšími literárními žánry a výchova k základnímu hodnocení jednotlivých děl
  • postupné vytváření a formování čtenářského vkusu na základě četby a dalších činností
  • funkce a význam divadla, filmu, televize a ostatních médií, základní orientace v jejich nabídce a výchova ke kritickému výběru nabízených pořadů

 

Časová dotace:

  1. ročník – 8 hodin 3. ročník – 7 hodin          5. ročník – 7 hodin
  2. ročník – 9 hodin 4. ročník – 7 hodin

 

Do předmětu jsou zařazena průřezová témata

–        mediální výchova

–        osobnostní a sociální výchova

–        multikulturní výchova

 

Výchovné a vzdělávací strategie

 

Kompetence k učení

Učitel vede žáky ke čtení s porozuměním a práci s textem

Vede žáky k zodpovědnosti za své vzdělávání a pozitivně je k tomuto cíli motivuje

Vede žáky k osvojování jazyka jako prostředku k získávání a předávání informací a nástroje celoživotního vzdělávání

Učí žáky práci s chybou

Volí individuální přístup k žákovi

Rozvíjí pozitivní vztah k mateřskému jazyku

Vede žáky k samostatné četbě a v hodinách literární výchovy k prezentaci přečtených knih

Kompetence k řešení problémů

Zadává problémové úlohy

Podporuje týmovou spolupráci při jejich řešení

Pěstuje u žáka vytrvalost v řešení problémových úkolů

Sleduje, zda řešení problémů prakticky zvládá

Snaží se o zábavné formy práce

Kompetence komunikativní

Vede žáky k výstižnému pojmenování věcí a jevů

Vede žáky ke kultivovanému písemnému projevu

Dává žákům prostor k vyjádřeni svých názorů a zapojení se do diskuse

Rozvíjí u žáků pravidla mezilidské komunikace

Kompetence sociální a personální

Učí žáky pracovat ve skupině podle dohodnutých pravidel

Vede žáky ke spoluprácí

Učí žáky tolerovat ostatní a projevovat jim své city

Průběžně monitoruje sociální  vztahy ve třídě

Učí žáky vážit si sebe i druhých

Vede žáky k získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti

Kompetence občanské

Vede žáky ke slušnému chování

Aktivními formami učí žáky chovat se zodpovědně

Dbá na dodržování pravidel chování ve škole stanovených vnitřním řádem školy

Vede žáky k ochraně svého zdraví

Rozvíjí pozitivní vztah k literatuře i k dalším druhům umění založených na uměleckém textu

Kompetence pracovní

Pomáhá žákům při výběru volitelných předmětů a zájmových kroužků

Vede žáky k zodpovědné práci, k jejímu plánování a dokončení

Vede žáky k úctě k práci své i druhých

Dává prostor i méně nadaným žákům

Vede žáky k samostatné a tvořivé práci

 

Učební osnovy

  1. ročník
– věta, slovo, slabika, hláska

– písmeno malé, velké, tištěné a psané

– tečka, čárka, uvozovky, otazník, vykřičník, pomlčka

– hlasité a tiché čtení

– článek, nadpis, řádek, odstavec

– prosba, omluva, poděkování, blahopřání

 

 

 

– činnosti a přípravné cviky pro uvolňování ruky k psaní

– psaní jednotlivých prvků písmen a číslic (čáry, oblouky, ovály, kličky, zátrhy, vlnovky)

– orientace v liniatuře

– psaní velkých počátečních písmen vlastních jmen a na začátku vět

 

 

– nácvik čtení – přípravná cvičení sluchová a zraková, správné čtení slabik, uvědomělé čtení snadných slov a krátkých vět

– hlasité čtení z čítanek a jiných vhodných materiálů

– rozeznání a porozumění pojmům z praxe – báseň, pohádka, říkadlo, rozpočítadlo, divadlo, spisovatel, kniha, časopis, ilustrace

– rozlišení věty, slova, slabiky a hlásky z  hlediska potřeb čtení a psaní

– poznávání písmen abecedy ve vztahu k jim odpovídajícím hláskám

– rozvíjení znělého hlasu, artikulace

– uvědomělé čtení, plynulé spojování slabik a slov, výslovnost délky hlásek

– sdělování krátkých zpráv, krátké mluvené projevy

 

– základní hygienické návyky – sezení, držení tužky, umístění sešitu, hygiena zraku

– poznávání a osvojování psaní písmen, slabik, slov

– psaní krátkých slov a jednoduchých vět

– opisování podle předlohy, přepis, diktát, autodiktát

– vytváření základů rukopisu – čitelnost, úhlednost, úprava písemného projevu

 

– poslech literárních textů pro mládež

– básně, říkadla, hádanky a přísloví, jejich přednes

– vyprávění, pohádka

– postavy literárních děl, jejich hodnocení, vyjádření pocitů z četby

 

 

Průřezová témata

mediální výchova – návštěva knihovny, seznámení se základy mediální gramotnosti

osobnostní a sociální výchova – rozvíjení kompetencí k učení, základy sebehodnocení a spolupráce v každodenním procesu, rozhovory, rozvoj komunikativních dovedností, tématické hry, dramatizace, modelové situace. Osobnost žáka je rozvíjena každodenně ve vyučování i mimo ně.

Osobnostní rozvoj – rozvoj schopností poznávání – cvičení dovednosti zapamatování, cvičení pozornosti a soustředění

Sociální rozvoj – mezilidské vztahy – vzájemná podpora, pomoc, respektování  kooperace a kompetice – rozvoj individuálních a sociálních dovedností

Mezilidské vztahy, komunikace, morální rozvoj – komunita, skupinová práce, návštěva divadla, kina

 

Co by měl žák umět (očekávané výstupy)

– adekvátně věku se spisovně vyjadřovat z hlediska slovní zásoby, gramatické správnosti a kultury mluveného projevu

– rozlišit věty, slova, slabiky, hlásky (písmena)

– srozumitelně mluvit, uvědoměle číst, vyjádřit svoji zkušenost

– psát písmena a číslice podle normy ve správné velikosti, sklonu a liniatuře

– správně spojovat písmena, zachovávat jejich rozestup, psát jednoduchý text

– správně používat diakritiku a velká písmena ve slově i větě

– dodržovat hygienické a pracovní návyky při psaní a požadavky na čitelnost a celkovou úpravu písemného projevu

– napsat adresu a přání

– plynule a s porozuměním číst jednoduchý text

– recitovat kratší básně a znát některé říkanky

– orientovat se v textu čítanek a jiných jednoduchých textů pro děti

– znát některý dětský časopis

 

  1. ročník
– věta jako jednotka jazykového projevu

– čeština – abeceda a písmo, středník, dvojtečka

– spojení dvou a více vět

– spojky a jejich funkce

 

– pořádek vět

– druhy vět podle postoje mluvčího

 

– věta, slovo

– slovní význam, slova nadřazená, podřazená, souřadná

– pořádek slov ve větě

– slovo, slabika, hláska, písmeno

 

– rozdělení hlásek, samohlásky, souhlásky, dvojhlásky

– souhlásky znělé a neznělé

 

– písmeno ě

 

– slabikotvorné r, l, význam slabiky pro dělení slov

– slovní druhy – podstatná jména, slovesa, předložky

 

– vlastní jména

 

– základní formy společenského styku

– děj jako základ vypravování

– jednoduchý popis

 

– nácvik psaní velkých tiskacích písmen pro výuku geometrie

– psaní psacích písmen podle tvarových skupin

– procvičování spojování písmen

– umísťování diakritických znamének

 

 

 

– plynulé čtení jednoduchých vět

– tiché a hlasité čtení s porozuměním

– poslech četby poezie a prózy

– spojování textu s ilustrací

– vyprávění krátkých pohádek a povídek

– seznámení se základy literatury – poezie, próza, divadlo, výtvarné vyjádření

– vyjadřování ústní i písemné

– krátké souvislé projevy

– rozlišení české a cizojazyčné věty

– spojování a oddělování vět

– procvičování a užití nejfrekventovanějších spojek

– sled vět v řeči mluvené a psané

– rozlišování druhů vět a jejich psaní s náležitými znaménky

– sestavování slov do vět

– třídění slov, rozlišování nadřazenosti a podřazenosti slov

– určení pořádku slov ve větě

– rozlišování hlásek, výslovnost dlouhých a krátkých samohlásek

– psaní i/y po tvrdých a měkkých souhláskách

– vyslovování a psaní souhlásek na konci a uprostřed slov

– výslovnost a psaní skupin dě, tě, ně, bě, pě, vě

– dělení slov na konci řádku

 

– seznámení s názvy slovních druhů

– poznávání podstatných jmen, sloves a předložek v textu

– rozlišování obecných a vlastních jmen

– procvičování pravopisu místních jmen

– oslovení, pozdrav, poděkování

– dodržování posloupnosti dějů

– pojmenování předmětů a jejich vlastností

 

 

 

– psaní písmen s důrazem na jejich štíhlost a dodržování stejnoměrné výšky a rozestupů

– spojování písmen vratným tahem

 

– psaní adres, dopisu

– úprava písemnosti – nadpis, odstavec

 

– užívání správného přízvuku a přirozené intonace

– přednes básní

 

– dramatizace pohádky nebo povídky

– verš, rým , rytmus, přízvuk, přednes

– vypravěč, příběh, děj

– jeviště, herec, divák, loutky

– ilustrace, ilustrátor

 

Průřezová témata

– mediální výchova – návštěva knihovny, seznámení se základy mediální gramotnosti

– osobnostní a sociální výchova – rozvíjení kompetencí k učení, základy sebehodnocení a spolupráce v každodenním procesu, rozhovory

Osobnost žáka je rozvíjena každý den při vyučování i mimo ně.

Komunikace, poznávání lidí, mezilidské vztahy, morální rozvoj – tematické hry, dramatizace, komunitní kruh, návštěva kina a divadla, výlety a exkurze

 

Co by měl žák umět (očekávané výstupy)

–        pracovat s větou jako jednotkou projevu

–        používat spojky ve větě jednoduché i v souvětí

–        dodržovat pořádek slov ve větě

–        rozlišovat druhy vět podle postoje mluvčího

–        orientovat se v rozdělení hlásek, tvoření slabik

–        dodržovat správnou výslovnost a psaní skupin dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě

–        rozeznávat podstatná jména a slovesa

–        rozlišovat obecná a vlastní jména

–        správně spojovat písmena, zachovávat sklon a rozestup písmen, psát jednoduché texty

–        správně napsat adresu

–        plynule a s porozuměním číst

–        recitovat básně

–        domýšlet a převyprávět jednoduchý příběh

–        orientovat se v textu čítanky a jiných jednoduchých textů

–        všímat si spojitosti textu a ilustrace

 

 

  1. ročník
– věta a souvětí

 

– věta jednoduchá – stavba

– základní skladební dvojice

– nauka o slově, slovo a skutečnost

slova příbuzná, podobná, synonyma a opozita

– slova jedno a mnohoznačná, citově zabarvená, spisovná a nespisovná

– vyjmenovaná slova

 

 

– druhy slov

– slovní druhy ohebné a neohebné

 

– pád podstatných jmen

– vlastní jména

 

– slovesa

– tvary sloves – časování

 

– stylizace a kompozice

 

– členění jazykového projevu

– souvislé jazykové projevy – vypravování, popis, reprodukce textu

 

 

– společenský styk

 

 

 

 

– upevňování správných tvarů písmen a číslic

– automatizace psacího pohybu

– osobitý rukopis – plynulý, rychlý, úhledný projev

– celková úprava písemného projevu v sešitě, zápisky, pracovní poznámky

 

– plynulé čtení souvětí a vět, členění textu a větného přízvuku

– rychlé čtení tiché

– hlasité předčítání s přednesem

– vyprávění pohádky nebo povídky, přednes básně

– kniha, kterou máme rádi – vyjádření postoje ke knize

– poezie – báseň, verš, rým, sloka

– próza – pověst, povídka, pohádka, postava, děj, prostředí

– divadlo – herec, dějství

– určování vět v souvětí

– spojování vět a doplňování souvětí

 

 

– třídění slov podle významu

– vyhledávání slov podobných, synonym a opozit

– určování spisovnosti a cit. zabarvení slov

 

– pamětní zvládnutí vyjmenovaných slov a jejich využití v textu

– pravopis .i/y po obojetných souhláskách

– poznávání a rozlišování slovních druhů

– skloňování podstatných jmen, určování jejich rodu a čísla

– pádové otázky

– uvědomělé zvládnutí psaní vlastních a místních jmen

– určování osoby, čísla a času sloves

– časování sloves v přítomném, minulém a budoucím čase

– procvičování slovosledu, výběr a použití jazykových prostředků

– nadpis, odstavec, osnova

– pojmenování předmětů a dějů, vytváření dovednosti klást otázky, vyprávění podle obrázků, popis jednoduchých předmětů a činností

– požádání a podání informace, telefonický styk, přání a pozdravy – písemná i ústní forma

– pohlednice, dopis

 

– odstraňování individuálních nedostatků v kvalitě a kvantitě písma

– kontrola vlastního písemného projevu

 

– vyplňování poštovních formulářů – podací lístek, složenka

 

– četba uměleckých, populárních a naukových textů s důrazem na upevňování čtenářských dovedností a návyků

– dramatizace pohádky, povídky nebo básně s dějem

 

– charakterizace postav, líčení atmosféry děje

 

– návštěva divadelního představení

 

 

Průřezová témata

– mediální výchova – návštěva knihovny, seznámení se základy mediální gramotnosti

– osobnostní a sociální výchova – rozvíjení kompetencí k učení, základy sebehodnocení a spolupráce v každodenním procesu, rozhovory

Osobnost žáka je rozvíjena každý den při vyučování i mimo ně.

Komunikace a kooperace, poznávání lidí, mezilidské vztahy, morální rozvoj a rozvoj zodpovědnosti – tematické hry, dramatizace, komunitní kruh, návštěva kina a divadla, výlety a exkurze

– multikulturní výchova – poslech a četba pohádek z celého světa, slavnosti a činnosti během roku v návaznosti na lidové tradice,  sociální a komunikativní hry zaměřené na toleranci, empatii a harmonické mezilidské vztahy

 

 

Co by měl žák umět (očekávané výstupy)

–        zvládnout přehled vyjmenovaných slov a tím i pravopis i/y po obojetných souhláskách

–        rozlišovat slovní druhy

–        pracovat s mluvnickými kategoriemi podstatných jmen

–        rozlišovat ohebná a neohebná slova

–        odlišit větu a souvětí, poznat základní skladební dvojice

–        souvisle se vyjadřovat a klást otázky

–        vypravovat podle pomůcek

–        popisovat jednoduché předměty a činnosti

–        psát podle normy v přirozené velikosti a liniatuře

–        psát čitelně, úhledně a přiměřeně hbitě

–        kontrolovat vlastní písemný projev

–        napsat krátký dopis

–        vyjádřit se v jednoduchých formách písemného projevu

–        využívat čtenářských dovedností a návyků při četbě přiměřených textů

–        orientovat se v textu dětských knih

–        recitovat básnický text s patřičným přednesem

–        domýšlet příběhy

–        vyjádřit svůj postoj k přečtenému textu

–        chápat četbu jako zdroj informací

 

  1. ročník
– nauka o slově

– hlásková podoba slova

– význam slova

– slova jednoznačná a mnohoznačná

– slova spisovná a nespisovná

– slova citově zabarvená

 

– stavba slov- kořen, předpona, přípona

 

– předložky

– vyjmenovaná slova

 

 

– slovní druhy

 

– pády podstatných jmen

– vzory podstatných jmen

 

– slovesa- určité tvary

 

– infinitiv sloves

– stavba věty

– podmět a přísudek

– shoda přísudku s podmětem

– přímá řeč

– stylizace a kompozice

 

– osnova, nadpis, členění textu

 

– vypravování – dějové složky

– popis rostlin, zvířat, věcí

– formy společenského styku

 

– písemné formy společenského styku

 

 

– formální úprava dopisu, úhlednost, čitelnost

– písemná forma úředního styku

– vzkaz, informace

– kultura písemného projevu

 

– zápisy do sešitu, poznámky, výpisy ze slovníků

 

– zdokonalování ve čtení, práce s textem

 

 

 

 

 

 

 

– vyprávění o knihách, divadle, rozhlasovém a televizním pořadu

– základy literatury

 

– zkoumání různých podob slova

 

– rozlišování slov podle významů

– rozlišení slov spisovných a nespisovných

– poznávání citově zabarvených slov, porovnání jejich spisovnosti

– poznávání kořene slov, určování předpony a příponové části

– rozlišování předpon a předložek

– uvědomělé používání i/y po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných a příbuzných slovech

– určování slovních druhů, rozlišení slov ohebných a neohebných

– uvědomělé určování pádů, čísla a rodu

– skloňování podstatných jmen podle vzorů, koncovky podstatných jmen

– určování slovesné osoby, čísla a času

– časování sloves

– určování infinitivu

– rozlišování věty jednoduché a souvětí

– určování podmětu a přísudku

– psaní i/y v příčestí minulém

– rozlišování přímé řeči a věty uvozovací

– výběr a využívání vhodných výrazových prostředků

– sestavování jednoduché osnovy, tvorba nadpisu, členění textu na odstavce

– dodržování následnosti dějových složek

– procvičování prostého popisu

– dopis včetně adresy, telefonování

 

– psaní dopisu, pohledu, blahopřání, adresa, korespondenční lístek, správné rozvržení textu na danou plochu

 

– vyplňování tiskopisů, objednávka, přihláška

 

– čitelnost, rozvržení textu na stránku, odstavec

 

 

 

– výcvik ve čtení, správné a plynulé čtení textů se správným přízvukem, intonací a frázováním

– uvědomělé a dostatečně rychlé tiché čtení

– recitace, reprodukce obsahu textu

– odlišení verše a prózy

– hodnocení postav literárního díla a určení jejich vztahů

– kterou knihu jsme četli a proč a komu ji můžeme doporučit

– poezie – lyrika, epika

– próza – pověst, povídka, pohádka, hlavní a vedlejší postavy

– divadlo – jednání, postavy

– film – druhy

 

Průřezová témata

– mediální výchova – návštěva knihovny, dopis blízké škole, školní pošta – seznámení se základy mediální gramotnosti

stavba mediálního sdělení – plakáty, pozvánky, oznámení, dramatizace, …

kritické čtení – vliv reklamy na náš život, manipulativní komunikace v reklamě

– osobnostní a sociální výchova – rozvíjení kompetencí k učení,základy sebehodnocení a spolupráce v každodenním procesu,rozhovory, komunitní kruh

mapa mého rozvoje

Komunikace a kooperace, poznávání lidí, mezilidské vztahy, morální rozvoj a rozvoj zodpovědnosti – tematické hry, dramatizace, komunitní kruh, návštěva kina a divadla, výlety a exkurze, pokus o vlastní tvorbu

– multikulturní výchovasociální a komunikativní hry zaměřené na toleranci, empatii a harmonické mezilidské vztahy, dramatizace, poslech, video

 

Co by měl žák umět (očekávané výstupy)

–        porovnávat význam slov, všímat si spisovné podoby slov a porovnávat je s běžně používanými výrazy, znát stavbu slov

–        uvědoměle používat i/y po obojetných souhláskách

–        určovat slovní druhy

–        skloňovat podstatná jména a časovat slovesa, respektovat shodu přísudku s podmětem a koncovky podstatných jmen podle vzorů

–        rozlišovat větu jednoduchou a souvětí, podmět a přísudek

–        sestavovat osnovu projevu, členit text na odstavce

–        popsat předmět, osobu, pracovní postup

–        napsat dopis s vhodným oslovením a správnou adresou

–        vypravovat s použitím plnovýznamových sloves a vhodných spojek

–        vyjadřovat se pomocí souvětí

–        uplatňovat svůj osobitý rukopis při dodržení čitelnosti, úhlednosti a plynulosti písma

–        opisovat a přepisovat text, psát diktát a autodiktát, provádět kontrolu psaného textu

–        vyjadřovat se v jednoduchých formách písemného společenského a úředního styku

–        plynule, správně a s porozuměním číst

–        využívat poznatků z četby v dalších školních činnostech

–        vyjádřit své pocity z četby, divadelního či filmového představení

–        vyhledávat informace v encyklopediích a slovnících

–        rozumět literárním pojmům (bajka, dramatizace, próza, poezie)

 

  1. ročník
– národní jazyk (mateřský jazyk)

– stavba slova, odvozování příponami a předponami

– části slova

 

– kořen – společný pro všechna příbuzná slova

– souhláskové skupiny na styku předpony nebo přípony a kořene

 

– zdvojené souhlásky

– předpony s-, z-, vz-

 

– předložky s, z

– skupiny bě/bje, vě/vje,pě, mě/mně (bje, vje, tam, kde se setká předpona ob- a v- s kořenem na je-)

 

– dělení slov na konci řádku

 

– pravopis i/y po obojetných souhláskách (mimo koncovku)

 

– tvarosloví – slovní druhy

– mluvnické kategorie podstatných jmen

 

– druhy přídavných jmen

 

– slovesa – mluvnické kategorie

– slovesné způsoby, podmiňovací způsob

 

– zájmena – seznámení s jejich druhy

 

– zájmena osobní

– číslovky

 

– skladba, základní větné členy

– podmět vyjádřený i nevyjádřený

– podmět několikanásobný

 

 

– přísudek slovesný

– shoda přísudku s podmětem

 

– věta jednoduchá

– souvětí

– interpunkce u řeči přímé

 

 

– reprodukce jednoduchých textů

 

– vypravování

– popis předmětu, děje, pracovního postupu

– dopis

– tiskopisy – poštovní poukázka, průvodka, podací lístek

 

– písemné formy společenského styku

 

 

– psaní dopisů s jednoduchým obsahem

– jednoduchá objednávka, přihláška

– kultura písemného vyjadřování

 

 

– výpisy údajů ze slovníku, encyklopedie

 

– zdokonalování se ve čtení, práci s textem

– výrazné čtení uměleckých textů, předčítání, recitace

– reprodukce textu

 

 

– hlavní myšlenka literárního díla nebo ukázky

– veršovaná poezie, poetická próza

– všímání si postojů literárních postav

– porovnávání ilustrací různých výtvarníků

– ukázka a hodnocení různých vydání knih

– různé typy divadelního představení, práce herců

– základy literatury

 

 

 

– kulturní život regionu, větších měst, kulturní instituce

– nejdůležitější prostředek k dorozumívání

– určování kořene, předpon, přípon

 

– vyznačování slovotvorných základů, jak byla slova odvozena

– výcvik v pravopise – užití správných koncovek

– doplňování předpon podle smyslu

 

 

– osvojování si základního významu předpon

 

 

– používání předložek  s, z

– procvičování učiva skupin bě/bje, vje/vě, pě, mě/mně

 

 

– procvičování dělení slov po slabikách

 

– užívání vyjmenovaných slov (i u frekventovaných slov příbuzných)

 

– osvojování slovních druhů, jejich užívání

– určování pádů, čísla, rodu a vzoru; skloňování jmen podle vzorů

– rozlišování druhů přídavných jmen – pravopis

– určování mluvnických kategorií sloves

– prvotní procvičování tvarů podmiňovacího způsobu u slovesa být

– nahrazování podstatných jmen a přídavných jmen zájmeny

– určování zájmen osobních

– rozlišování číslovek v textu, druhy číslovek a jejich pravopis

 

– určování základních větných členů

– vyhledávání různých podmětů

– užívání podmětu několikanásobného ve větách

 

 

– osvojování shody přísudku s podmětem

 

– určování věty jednoduché

– spojování vět v souvětí

– využívání interpunkce ve slohovém výcviku

 

– sestavování osnovy textů

– odlišování tvrzení od mínění

– procvičování vypravování

– vlastní popis

– psaní dopisu, jeho částí

– vyplňování tiskopisů

 

 

 

– psaní dopisu, pohlednice, blahopřání

– korespondenční lístek – správné a účelné rozvržení daného prostoru

– pozvání, oznámení

– psaní emailu, sms

 

– stručné zápisky z učebního textu, účelnost, stručnost, čitelnost, zápisy do sešitů, poznámky

 

 

 

 

 

– rozlišování podstatného od méně podstatného, klíčová slova a pojmy

 

 

 

 

 

 

 

– poezie: lyrika, epika (bajka); přenášení významu – přirovnání, básnický přívlastek, zosobnění

– próza: čas a prostředí děje povídky, hlavní a vedlejší postavy, řeč autora, řeč postav

– divadlo: konflikt a jeho řešení – komické, tragické

– film: loutkový, kreslený, hraný; televizní inscenace – scénář

 

 

Průřezová témata

– mediální výchova – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace

vztahů mediálních sdělení a reality, fungování a vliv médií ve společnosti

– osobnostní a sociální výchova – rozvíjení sebeorganizace, základy sebehodnocení a spolupráce v každodenním procesu, rozhovory, řešení problémů a rozhodovací dovednosti

morální rozvoj a rozvoj zodpovědnosti – tematické hry, dramatizace, komunitní kruh, návštěva kina a divadla, výlety a exkurze, pokus o vlastní tvorbu

– multikulturní výchova kulturní odlišnosti, lidské vztahy, princip sociální solidarity

 

Co by měl žák umět (očekávané výstupy)

–        využívat jazyka jako nástroje k ústnímu i písemnému dorozumívání

–        užívat průběžně spisovnou výslovnost a pravopis

–    využívat přídavná jména při stylistickém projevu ústním i písemném

–        nezaměňovat kategorie podstatných jmen a sloves

–        znát základní pravidla interpunkce a umět jich využívat v praxi

–        pracovat s Pravidly českého pravopisu

–        orientovat se v encyklopediích určených dětem a mládeži

–        poradit si v běžném společenském styku, zvládnout vyplňování běžných tiskopisů

–        vypravovat, popisovat, rozšiřovat si slovní zásobu

–        zacházet s grafickými a psacími materiály a pomůckami a dodržovat základní hygienické a pracovní návyky

–        psát podle normy psaní v přirozené velikosti a liniatuře se správným sklonem písma a rozestupem

–        opisovat a přepisovat text, psát diktát a autodiktát, provádět kontrolu napsaného textu

–        vyjadřovat se v jednoduchých formách společenského a úředního styku

–        hovořit souvisle o přečteném textu, vyjádřit své názory a pocity

–        odlišit vyprávění literárního od faktického

–        vyhledávat informace ve slovnících, encyklopediích

–        orientovat se v nabídce dětské literatury

–        využívat pro vlastní četbu knihovny (školní, místní)

–        zaznamenávat si zajímavé myšlenky

 

Anglický jazyk

 

Charakteristika vyučovacího předmětu a specifické cíle

Předmět anglický jazyk vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk, vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace.

Cílem předmětu anglický jazyk na 1. stupni je poskytovat žákům základ slovní zásoby a běžných konverzačních frází, na jednoduchých textech budovat čtenářské dovednosti a na nich pak schopnost psát. Zejména v počátcích upřednostňujeme induktivní způsob výuky před výukou deduktivní. Neučíme tedy děti nejdříve poučky, ale ponecháváme žákům prostor, aby si z textů říkadel, jednoduchých básniček a podobně sami odvodili, jak vyjádřit jiné věty. Gramatiku učíme teprve tehdy, když jsou příslušné pojmy zvládnuty v předmětu český jazyk a literatura.

Vyučovací předmět anglický jazyk je vyučován ve třetím až pátém ročníku. V předmětu mohou být zařazeny různé formy výuky – projekty, exkurse, použití video a audio techniky, skupinová práce atd.

Výuka a alespoň částečná znalost anglického jazyka je v dnešní době základní podmínkou pro úspěšné uplatnění v profesionálním životě a je jednou z hlavních cest k mezinárodnímu styku. Vzhledem k omezené době a nepříliš vysoké hodinové dotaci si program výuky angličtiny klade pouze omezené úkoly, především v oblasti seznámení s jazykem a zvládnutí jeho nejelementárnějších základů.

Konkrétní cíle výuky jsou:

  • postupné osvojení základních učebních postupů potřebných k efektivnímu studiu cizích jazyků
  • seznámení s jazykem jako takovým a v rámci možností vybudování kladného vztahu k jeho studiu
  • vytvoření a upevnění bazální slovní zásoby v její mluvené i psané podobě a její využití v jednoduchých konverzačních situacích
  • seznámení se nejzákladnějšími gramatickými pravidly

 

Časová dotace:

  1. ročník – 3 hodiny       4. ročník – 3 hodiny        5. ročník – 3 hodiny

 

Do vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu anglický jazyk jsou začleněna průřezová témata:

–        osobnostní a sociální výchova

–        výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – objevujeme Evropu a svět.

 

Výchovné a vzdělávací strategie

Kompetence k učení

Učitel vede žáky k samostatné a tvořivé práci

Učitel vede žáky ke čtení s porozuměním

Učitel propojuje probrané témata a jazykové jevy

Kompetence k řešení problémů

Učitel vede žáky k tomu, aby se nebáli mluvit anglicky s cizím člověkem

Učitel sleduje žáky, zda řešení problému prakticky ovládají

Kompetence komunikativní

Učitel učí žáky porozumět jednoduchému sdělení v anglickém jazyce

Učitel učí žáky zformulovat jednoduché myšlenky anglicky

Učitel učí žáky rozumět promluvě i přiměřenému textu v anglickém jazyce

 

Kompetence sociální a personální

Učitel učí žáky v jednoduchých situacích vyžádat a poskytnout pomoc, radu

Učitel vyžaduje dodržování zásad slušného chování v anglicky mluvícím prostředí

Učitel učí žáky spolupracovat v anglicky hovořící skupině na jednoduchém úkolu

Kompetence občanské

Učitel informuje žáky o zvycích v anglicky mluvících zemích a žáci je porovnávají s našimi

Kompetence pracovní

Učitel učí žáky samostatně pracovat s dvojjazyčným a výkladovým slovníkem

Učitel vyžaduje od žáků zodpovědný přístup k zadaným úkolům, úplné dokončení práce

 

 

Učební osnovy

 

3 – 5. ročník

– základní pravidla výslovnosti

– základní slovní zásoba z tématických okruhů já, moje rodina, domov, škola, město, denní a týdenní program, příroda, styky s přáteli, tělo jídlo, barvy, čísla

– základní orientace v situacích – pozdravy, představení, seznámení, poděkování, prosba, poskytování časových informací, vyjádření souhlasu a nesouhlasu

– základní podoba oznamovací, tázací a rozkazovací věty, zápor ve větě

– pravopis aktivně osvojených slov

– překlad jednoduchých vět s využitím osvojené slovní zásoby a gramatiky

– využití osvojených gramatických struktur

 

 

 

 

Mluvnice

– pevný slovosled anglické věty, nutnost vyjádřit podmět

– věta oznamovací, rozkazovací a tázací

– zápor ve větě

 

– číslovky 1 – 100

 

– sloveso be, have got – otázka a zápor

– přítomný průběhový a prostý čas

– plný a stažený tvar sloves

– minulý prostý čas

 

– budoucí čas vyjádřený pomocí přítomného    průběhového času a vazbou GOING TO

 

– poslech a porozumění běžným pokynům a krátkým souvislým projevům vyučujícího

– plynulé a foneticky správné čtení audioorálně připravených textů

– tiché čtení s porozuměním textů obsahující známou slovní zásobu, z nich výběr základních informací

– použití slovníku v učebnici

– reprodukce a obměna pamětně osvojených mikrodialogů, formulace otázek a odpovědí, schopnost reakce ve vymezených situacích

– písemná obměna krátkých probraných textů, formulace jednoduchých otázek a odpovědí

– sestavení jednoduchého sdělení (pozdrav, vzkaz, velmi krátký dopis)

– jednoduché vyprávění

– vyjádření plánů pro blízkou budoucnost

 

 

– základní pravidla používání členů

– pravidelné množné číslo

– saský genitiv

 

– zájmena osobní a nesamostatná přivlastňovací

– zájmena ukazovací a tázací, neurčitá

 

 

 

– pravidelná slovesa

– základní nepravidelná slovesa

 

Průřezová témata

– osobnostní a sociální výchova Osobnost žáka je rozvíjena každý den ve vyučování i mimo ně. Rozvíjíme smysly, pozornost, soustředění, paměť, dovednost řešit problém. Vedeme žáky k organizaci svého času, rozumovému zpracování problému, hledání pomoci při obtížích. V oblasti sociálního rozvoje rozvíjíme schopnost spolupracovat, přijímat názory druhých, umět řešit konflikty.

Činnosti: hry, soutěže, křížovky, doplňovačky, problémové úlohy, práce ve skupině, rozhovory, práce se slovníkem, samostatná práce.

– výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostechobjevujeme Evropu a svět – život ve Velké Británii, USA a dalších anglicky mluvících zemích, život Evropanů, život v evropských rodinách, státní symboly, kulturní specifika.

Činnosti: studium mapy, práce s internetem, hledání informací v knihách, tisku, písně, hry, dramatizace

 

Co by měl žák umět (očekávané výstupy)

–        v rozsahu osvojených jazykových prostředků porozumět vyslechnutému sdělení

–        jednoduše se ústně vyjadřovat

–        v rozsahu osvojených jazykových prostředků přeložit jednoduché věty

–        zvládnout základy techniky čtení a psaní

 

Matematika

 

Charakteristika vyučovacího předmětu a specifické cíle

Matematika je v základním vzdělávání založena na aktivních činnostech, které jsou typické pro práci s matematickými objekty a pro užití i v reálných situacích. Naším cílem je poskytnout žákům vědomosti a dovednosti použitelné v praktickém životě a tak posílit jejich matematickou gramotnost. Matematika se prolíná celým základním vzděláním a vytváří tak předpoklady pro další úspěšné studium.

Do předmětu matematika je  ve 4. ročníku integrován elementární úvod do znalostí informační a komunikační technologie, jež umožňuje žákům dosáhnout základ úrovně informační gramotnosti – získat elementární                                                                                                           dovednosti v ovládání výpočetní techniky a moderních informačních technologií, orientovat se ve světě informací a využívat je při dalším vzdělání i v praktickém životě. Do vzdělávacího obsahu předmětu Matematika je začleněno průřezové téma „Osobnostní a sociální výchova“.

Spolu s výukou mateřského jazyka tvoří matematika osu vzdělávání na prvním stupni základní školy. Matematika a s ní spojené znalosti jsou nezbytné pro orientaci v praktickém životě a tvoří předpoklady pro úspěšné profesní uplatnění. Studium matematiky rozvíjí intelektuální schopnosti žáků, jejich paměť, představivost, abstraktní a logické myšlení.

Výuka matematiky na prvním stupni ZŠ směřuje k tomu, aby se žáci naučili:

  • provádět základní početní úkony s přirozenými čísly, desetinnými čísly a jednoduchými zlomky
  • řešit odpovídající úlohy z praxe
  • provádět jednoduché odhady výsledků a posuzovat jejich reálnost, provádět potřebná zaokrouhlování
  • řešit jednoduché rovnice a nerovnice a využívat je v řešení odpovídajících slovních úloh, užívat proměnnou a chápat její význam
  • počítat obvody a obsahy jednoduchých rovinných obrazců
  • číst a užívat jednoduché tabulky a diagramy
  • na odpovídající úrovni vyvozovat logické závěry z daných předpokladů

 

Časová dotace:

  1. ročník – 5 hodin 3. ročník – 5 hodin          5. ročník – 5 hodin
  2. ročník – 5 hodin 4. ročník – 5 hodin

Výchovné a vzdělávací strategie

Kompetence k učení

Učitel podporuje rozvoj schopnosti myšlení zařazováním problematicky vhodných úloh, logických úloh, hádanek, kvizů

Umožňuje žákům podílet se na utváření kritérií hodnocení činností a výsledků

Srozumitelně vysvětluje, co se mají naučit

Stanovuje dílčí vzdělávací cíle v souladu s cíli vzdělávacího programu

Vede žáky k ověřování výsledků

Kompetence k řešení problémů

Učitel se zajímá o náměty, názory, zkušenosti žáků

Klade otevřené otázky a vybízí žáky k pojmenování cíle činnosti

Vede žáky k plánování úkolů a postupů

Zařazuje metody, při kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům sami žáci

Umožňuje, aby žáci v hodině pracovali s odbornou literaturou

Učitel žákům podle potřeby pomáhá, pracuje s chybami žáků jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení

Dodává žákům sebedůvěru

Kompetence komunikativní

Učitel podává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů

Vede k užívání správné terminologie a symboliky

Vede žáky k výstižnému, srozumitelnému a kultivovanému projevu

Kompetence sociální a personální

Učitel umožňuje každému žákovi úspěch

Podněcuje žáky k argumentaci

Hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok

Kompetence občanské

Učitel žákům podle potřeby pomáhá a umožňuje jim, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti a výsledky

Kompetence pracovní

Učitel podává úkoly, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace z různých informačních zdrojů a které vyžadují využití poznatků z různých předmětů

Vede žáky ke správnému užívání vybavení, techniky a pomůcek

Vyžaduje od žáků zodpovědný přístup k zadaným úkolům, úplná dohlížecí práce

 

 

Učební osnovy

  1. ročník
– číselná řada

– vztahy  větší, menší, rovno

 

– součet a rozdíl čísel bez přechodu desítky

– sčítání a odčítání do 100 v celých desítkách

 

 

– prostorové  pojmy vpravo, vlevo, pod, nad, hned před, hned za

– rovinné obrazce trojúhelník, čtverec, obdélník, kruh

– tělesa krychle, kvádr, válec, koule

– počítání předmětů v daném souboru

– čtení, psaní a porovnávání čísel

– řešení a tvorba slovních úloh na porovnávání čísel

– sčítání a odčítání v oboru do 20 bez přechodu přes desítku

– řešení slovních úloh na sčítání a odčítání

 

– konkrétní orientace v prostoru

– užití dětských skládanek a stavebnic

 

Průřezová témata

– osobnostní a sociální výchova – Osobnost žáka je rozvíjena každý den ve vyučování i mimo ně. Cílem je rozvoj pozornosti, soustředění, paměti, dovednosti řešit problém a schopnosti spolupráce. Výchova k samostatnosti, sebekontrole, smyslu pro odpovědnost, ohleduplnost a přesnost.

Činnosti: Hry, soutěže, křížovky, problémové úkoly, práce ve skupině, modelování, dramatizace

 

 

Co by měl žák umět (očekávané výstupy)

–        spočítat prvky daného konkrétního souboru do 20

–        vytvořit konkrétní soubor s daným počtem prvků do 20

–        porovnávat čísla a soubory prvků s počtem do 20

–        přečíst a zapsat čísla 0 – 20

–        sčítat a odčítat v oboru 0 – 20 bez přechodu přes desítku

–        používat sčítání a odčítání v praktických situacích a řešit související slovní úlohy

–        umět se orientovat v prostoru

–        rozeznávat geometrické útvary

 

  1. ročník
– číselná řada 0-100

– porovnávání čísel

– číselná osa

– zaokrouhlování čísel na desítky

– součet a rozdíl čísel

– závorky

– násobení a dělení přirozených čísel v oboru do 50

– násobek, činitel

– násobilky 1,2,3,4,5,0 a dělení v oboru těchto násobilek

 

– úsečka, délka úsečky

– lomená čára

– označení bodů a úseček

– jednotky cm, m

 

– den – 24 hodin

– hodina – 60 minut

– minuta – 60 sekund

– sčítání a odčítání s přechodem přes desítku

– sčítání a odčítání v oboru do 100

– řešení a vytváření slovních úloh na sčítání a odčítání v oboru do 100

 

 

– řady násobků daného čísla

– řešení a vytváření slovních úloh na násobení a dělení v oboru násobilek

 

 

 

– kreslení křivých a rovných čar

– rýsování úseček

– měření délky úsečky

 

 

– čtení údajů na hodinách včetně digitálních

 

 

Průřezová témata

– osobnostní a sociální výchova – Osobnost žáka je rozvíjena každý den ve vyučování i mimo ně. Cílem je rozvoj pozornosti, soustředění, paměti, dovednosti řešit problém a schopnosti spolupráce. Výchova k samostatnosti, sebekontrole, smyslu pro odpovědnost, ohleduplnost a přesnost.

Činnosti: Hry, soutěže, křížovky, problémové úkoly, práce ve skupině, modelování, dramatizace

 

Co by měl žák umět (očekávané výstupy)

–        sčítat a odčítat v oboru do 100 s přechodem přes desítku

–        spočítat prvky do 100

–        vytvořit konkrétní soubory do 100

–        porovnávat čísla do 100

–        zaokrouhlit dané číslo na desítky

–        orientovat se na číselné ose

–        používat sčítání a odčítání při řešení z reality

–        řešit slovní úlohy na násobení a dělení

–        užívat závorky

–        kreslit křivé a rovné čáry

–        odhadnout délku úsečky na dm a cm

–        měřit délku úsečky na cm

–        poznávat geometrická tělesa v realitě

–        číst časové údaje na různých typech hodin

 

  1. ročník
– číselná řada, zápis a porovnávání čísel, číselná osa v oboru 0 – 1000

-zaokrouhlování čísel na stovky a desítky

– součet a rozdíl čísel do 1000

– rozklad čísel v desítkové soustavě

– písemné sčítání a odčítání do 1000

– násobilky 1 – 10

– dělení se zbytkem

– součin, podíl, zbytek

– sudé a liché číslo

 

– římské číslice

 

– přímka, polopřímka

– vzájemná poloha dvou přímek

– čtvercová síť

– rovinné obrazce – trojúhelník, čtverec, obdélník, čtyřúhelník

– počítání po stovkách, desítkách, jednotkách

– čtení a zápisy trojciferných čísel

– znázornění trojciferných čísel na číselné ose

– řešení a tvorba slovních úloh na sčítání a odčítání do 1000 v realitě

 

– automatizace všech spojů násobilek

– pamětné násobení dvojciferného čísla jednociferným mimo obor násobilek

– užití závorek

– řešení úloh z reality

 

 

– rýsování přímek-

– označování průsečíku různoběžek

– vyznačování polopřímek

– rýsování a měření úseček

– měření délek stran rovinných obrazců

– výpočet obvodu rovinného obrazce sečtením délek jeho stran

 

Průřezová témata

– osobnostní a sociální výchova – Osobnost žáka je rozvíjena každý den ve vyučování i mimo ně. Cílem je rozvoj pozornosti, soustředění, paměti, dovednosti řešit problém a schopnosti spolupráce. Výchova k samostatnosti, sebekontrole, smyslu pro odpovědnost, ohleduplnost a přesnost.

Činnosti: Hry, soutěže, křížovky, problémové úkoly, práce ve skupině, modelování, dramatizace

 

 

Co by měl žák umět (očekávané výstupy)

–        číst a psát trojciferná čísla

–        vytvořit konkrétní soubor s daným počtem prvků do 1000

–        zapsat číslo na číselné ose

–        porovnávat čísla do 1000

–        písemně sčítat a odčítat trojciferná čísla

–        řešit slovní úlohy

–        automaticky užívat spoje všech násobilek

–        číst a sestavovat tabulky násobků

–        orientovat se v čase

–        řešit úlohy z reality

–        označit bod, krajní body úsečky a průsečík dvou přímek

–        měřit délku úsečky s přesností na mm

–        určit obvod jednoduchého obrazce sečtením délek jeho stran

 

  1. ročník
– posloupnost a zápis přirozených čísel do 1000 000

– zaokrouhlování čísel

– sčítání a odčítání v daném oboru

– vztahy mezi sčítáním a odčítáním

– násobení a dělení v daném oboru

– vztahy mezi násobením a dělením

– kontrola výpočtu

– pořadí početních výkonů

 

 

– zlomky – celek, část, zlomek

– čitatel, jmenovatel, zlomková čára

 

– vzájemná poloha dvou přímek v rovině – rovnoběžky, různoběžky, kolmice

– kružnice – střed, poloměr

– osová souměrnost, osa souměrnosti, souměrné útvary

– rovnoramenný a rovnostranný trojúhelník

– obsah čtverce a obdélníku

– síť kvádru a krychle

– jednotky obsahu

– čtení, porovnávání  a zápis čísel do
1 000 000

– počítání po statisících, desetitisících a tisících

– rozklad čísla v desítkové soustavě

– zaokrouhlování

– pamětné násobení a dělení jednociferným číslem

– písemné násobení jedno a dvojciferným činitelem

– písemné dělení jednociferným dělitelem

– řešení slovních úloh

– sčítání zlomků se stejným jmenovatelem v jednoduchých případech

 

– rýsování rovnoběžek, různoběžek a kolmic

– vyznačování průsečíku

– rýsování kružnic s daným středem a poloměrem

– určování osové souměrnosti překládáním papíru na názorných obrázcích

– konstrukce souměrného útvaru ve čtvercové síti

– určování obsahu rovinných obrazců

– užití základních jednotek obsahu, řešení souvisejících slovních úloh

 

Průřezová témata

– osobnostní a sociální výchova – Osobnost žáka je rozvíjena každý den ve vyučování i mimo ně. Cílem je rozvoj pozornosti, soustředění, paměti, dovednosti řešit problém a schopnosti spolupráce. Výchova k samostatnosti, sebekontrole, smyslu pro odpovědnost, ohleduplnost a přesnost.

Činnosti: Hry, soutěže, křížovky, problémové úkoly, práce ve skupině, modelování, dramatizace

 

Co by měl žák umět (očekávané výstupy)

–        počítat do 100 000 po řádech

–        číst, psát a zobrazit čísla do 100 000 na číselné ose

–        porovnávat čísla do 100 000 a řešit příslušné nerovnice

–        zaokrouhlovat čísla

–        rozkládat čísla v desítkové soustavě

–        pamětně a písemně sčítat a odčítat čísla do 1000 000

–        pamětně násobit a dělit čísla do 1000 000

–        písemně násobit a děli jednociferným číslem

–        provádět odhad a kontrolu svého výpočtu

–        řešit slovní úlohy

–        názorně vyznačit ½  a ¼ celku

–        sčítat zlomky se stejným jmenovatelem

–        určit vzájemnou polohu dvou přímek

–        sestrojit rovnoběžku s danou přímkou

–        sestrojit kolmici pomocí trojúhelníku s ryskou k dané přímce

–        narýsovat kružnici s daným středem a poloměrem

–        poznat a nakreslit souměrný útvar

–        řešit jednoduché slovní úlohy na výpočet obsahu obdélníku a čtverce

 

  1. ročník
– přirozená čísla do miliónu a přes milión

 

– posloupnost přirozených čísel, číselná osa

 

– zápis přirozeného čísla v desítkové soustavě

– početní výkony s přirozenými čísly a jejich vlastnosti

 

– písemné algoritmy početních výkonů

– odhady výsledků

– kontrola výpočtu

 

 

– zlomky se jmenovatelem 10, 100 a jejich zápis desetinným číslem

– desetinná čárka

– desetina, setina

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

– konstrukce obdélníku, čtverce

 

– další jednotky obsahu a, ha, km², mm²

– povrch kvádru a krychle

 

 

 

 

 

 

 

– seznámení s objemem tělesa pomocí stavebnic (jednotková krychle)

– proměnná, nezávisle a závisle proměnná

 

– soustava souřadnic

– grafy

 

– čtení, porovnávání  a zápis čísel větších než milión

– porovnávání přirozených čísel, zobrazení čísel na číselné ose

 

– zaokrouhlování přirozených čísel na miliony, statisíce, desetitisíce, tisíce, sta, desítky

– užití číselné osy

– pamětné sčítání a odčítání přirozených čísel

– užití písemných algoritmů násobení, dělení jedno a dvojciferným dělitelem

– pamětné násobení a dělení přirozených čísel

– praktické modely desetinných čísel – peníze, hmotnosti, délky

– psaní a čtení desetinných čísel

– zobrazování desetinných čísel řádu desetin a setin na číselné ose

– porovnávání těchto desetinných čísel

– písemné sčítání a odčítání desetinných čísel řádu desetin a setin

– násobení a dělení desetinných čísel řádu desetin a setin deseti a stem

– násobení a dělení desetinných čísel řádu desetin a setin přirozeným číslem menším než deset

– řešení a vytváření slovních úloh vedoucích k užití desetinných čísel v jednoduchých případech

– rýsování rovnoběžek a kolmic daným bodem

 

– rýsování pravoúhlého trojúhelníku

– obdélníku a čtverce

– rýsování rovnostranného a rovnoramenného trojúhelníku

– výpočty obvodu a obsahu obdélníka a čtverce

– užití a převody jednotek obsahu

 

– modelování těles – určování spotřeby jednotkových krychlí

– dosazování za proměnnou, čtení a sestavování tabulek různých závislostí

– čtení a sestavování sloupkových diagramů

– zakreslování jednoduchých grafů závislostí

 

Průřezová témata

– osobnostní a sociální výchova – rozvoj pozornosti, soustředění, paměti, dovednosti řešit problém a schopnosti spolupráce. Výchova k samostatnosti, sebekontrole, smyslu pro odpovědnost a přesnost.

– environmentální výchova – vede k uvědomování si podmínek života a možnosti jejich ohrožování – prostřednictvím slovních úloh

Činnosti: Hry, soutěže, křížovky, problémové úkoly, práce ve skupině, modelování, dramatizace

 

Co by měl žák umět (očekávané výstupy)

–        porovnávat přirozená čísla a zobrazovat je na číselné ose

–        zaokrouhlovat čísla s požadovanou přesností

–        zapsat dané přirozené číslo v požadovaném tvaru v desítkové soustavě

–        sčítat a odčítat přirozená čísla zpaměti

–        písemně sčítat tři až čtyři přirozená čísla

–        písemně odčítat dvě přirozená čísla

–        pamětně násobit a dělit přirozená čísla v jednoduchých případech

–        písemně násobit až čtyřciferným činitelem

–        písemně dělit jedno a dvojciferným dělitelem

–        řešit jednoduché a složené slovní úlohy vedoucí k jednomu nebo dvěma výpočtům s přirozenými čísly

–        zapsat a přečíst dané desetinné číslo řádu desetin a setin, zobrazit na číselné ose

–        zaokrouhlit dané desetinné číslo řádu desetin na celky

–        sčítat a odčítat desetinná čísla řádu desetin a setin

–        násobit a dělit desetinné číslo deseti

–        řešit jednoduché slovní úlohy na užití desetinných čísel

–        narýsovat obdélník, čtverec, pravoúhlý trojúhelník

–        vypočítat obvod a obsah obdélníku a čtverce

–        znát a umět převádět jednotky obsahu cm², mm², m², ha

–        řešit slovní úlohy na výpočty obsahů obdélníku a čtverce

–        vypočítat povrch kvádru a krychle sečtením obsahů jejich podstav a stěn

–        doplňovat řady čísel, doplňovat tabulky

–        číst a sestrojovat sloupkový diagram

–        sestrojit a číst jednoduché grafy v soustavě souřadnic

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Člověk a jeho svět

 

Charakteristika předmětu a specifické cíle

Předmět Člověk a jeho svět u žáků rozvíjí poznatky, dovednosti a prvotní zkušenosti získané ve výchově v rodině a v předškolním vzdělávání. Učí je pozorovat a pojmenovávat věci, jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti. Utváří se tak  jejich prvotní ucelený obraz světa. Zároveň rozvíjí jejich praktické pracovní dovednosti a návyky a připravuje je tak pro uplatnění v dalším životě i ve společnosti. Ve vyšších ročnících se předmět dále zaměřuje na to, aby žáci v procesu výuky získávali vědomosti a dovednosti a rozvíjeli se ty jejich schopnosti, které jim umožní aktivně poznávat přírodu, člověka a jím stvořený svět i prostředí, ve kterém žije a pracuje. Dále předmět přináší žákům základní poznatky o významných přírodních, hospodářských, společenských, kulturních a historických okolnostech života lidí. Integruje poznatky z vyučování a osobního života žáků s informacemi z tisku, rozhlasu a televize. Formuje u žáků vědomí k příslušnosti, k vlasti, národu, rozvíjí zájem o poznání života, tradic a zvyklostí.

Tím jsou dány metody práce zaměřené na samostatnou práci žáků, na řešení problémů, na práci ve skupinách, sebekontrolu, didaktické hry a soutěže s důrazem na činnostní charakter. Do předmětu budou zařazovány i jiné formy práce např. projektové vyučování, videozáznamy, návštěvy knihovny, exkurze dle možností. Žáci budou mít možnost se účastnit různých soutěží.

 

Předmět Člověk a jeho svět vzniká propojením následujících pěti tematických okruhů:

  1. Místo kde žijeme – poznávání nejbližšího okolí, organizace života v rodině, ve škole v obci
  2. Lidé kolem nás – upevňování základů vhodného chování a jednání mezi lidmi
  3. Lidé a čas – poznávání, jak se život a věci vyvíjejí, vychází od nejznámějších událostí rodině, obci
  4. Rozmanitost přírody – poznávání rozmanitostí i proměnlivosti živé i neživé přírody naší vlasti na základě poznávání okolní krajiny
  5. Člověk a jeho zdraví – na základě získaných vědomostí o těle, nemocech, zdraví a poučení o zdravotní prevenci se dochází k poznání, že zdraví je nejcennější hodnota

 

Předmět Člověk a jeho svět je vyučována v 1. – 5. ročníku. Kromě vyučovacích hodin ve třídě a vycházek může učitel zvolit projektové vyučování, exkurze. Vhodné je propojení se zájmovou a mimovyučovací činností školy.

 

Časová dotace:

  1. ročník – 2 hodiny 3. ročník – 3 hodiny        5. ročník – 3 hodiny
  2. ročník – 2 hod.           4. ročník – 3 hodiny

 

Do předmětu jsou integrována tato průřezová témata:

–        Osobnostní a sociální výchova

–        Environmentální výchova

–        Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

–        Výchova demokratického občana

–        Multikulturní výchova

 

Vyučovací náplň předmětu Člověk a jeho svět svým širokým pojetím poskytuje učiteli prakticky neomezené možnosti působení na žáky. Učitel zde může plně využít svých zkušeností a autority a nenásilným způsobem kombinovat své působení vzdělávací s činností výchovnou. Je zde nejen možné, ale i žádoucí, aby učitel patřičně reagoval a výchovně využil podněty, které často neplánovaně a spontánně vyplynou z okamžité situace ať už při hodinách, o přestávkách, nebo třeba při hrách na výletech či školách v přírodě. Protože toto výchovné působení má nejen na prvním stupni základní školy význam naprosto mimořádný, není nutné a často ani možné úzkostlivě dodržet např. plánovaný obsah hodiny. Posouzení a využití okamžité situace je pak v kompetenci učitele a záleží na jeho zkušenostech, schopnostech a talentu. Toto pravidlo by se ostatně ve vhodné míře mělo citlivě aplikovat i v ostatních předmětech.

Předmět Člověk a jeho svět se tak stává nedílnou součástí systematického a kontinuálního působení na žáky a přirozeně prolíná do ostatních vyučovacích předmětů a života školy vůbec. Jeho hlavními cíli jsou:

  • vytváření vhodných návyků pro samostatnou i týmovou činnost
  • orientace ve světě informací a podle možností kritické posouzení jejich věrohodnosti
  • poznávání a chápání rozdílů mezi lidmi, kulturní a tolerantní chování
  • samostatné a sebevědomé vystupování a efektivní, bezproblémová a bezkonfliktní komunikace
  • poznávání a ovlivňování vlastní osobnosti, možností a limitů, umění kompromisu
  • utváření ohleduplného vztahu k přírodě i kulturním výtvorům a jejich ochrana
  • postoj netolerující a odsuzující sociálně patologické jevy
  • poznávání podstaty zdraví a nemocí, upevňování pocitu zodpovědnosti za vlastní zdraví, základy první pomoci

 

 

 

Výchovné a vzdělávací strategie

Kompetence k učení

Učitel používá aktivní formy práce v hodinách

Vede žáky k využívání různých informačních zdrojů

získané informace s žáky třídí a pomáhá k jejich pochopení a propojení

Vede žáky ke čtení s porozuměním

Kompetence k řešení problémů

Učitel zadává skupinové práce

Využívá různé metody práce – pokusy, pozorování

Využívá zábavných forem práce – kvízy, osmisměrky, hádanky …

Zařazuje projektové vyučování

Vede žáky k vyhledávání informací, které napomáhají řešit daný problém

Kompetence komunikativní

Učitel dává žákům prostor k vyjádření svých názorů a zapojení se do diskuse

Zařazuje skupinové vyučování

Umožňuje žákům prezentaci své práce

Rozšiřuje u žáků slovní zásobu

Kompetence sociální a personální

Učitel vede žáky ke spolupráci a vzájemné pomoci

Vytváří s žáky pravidla pro práci v týmu

Přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů ve třídě

Vytváří situace k respektování autority, k toleranci a sebepoznání

Kompetence občanské

Učitel formou her umožňuje žákům vcítit se do situace druhých lidí

Pomáhá žákům uvědomit si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí

Vede žáky k uvědomění si svých práv i povinností ve škole i mimo ni

Vede žáky k poznání kulturních i historických tradic regionu

Vytváří u žáků kladný vztah k přírodě a vede je k odpovědnosti za její ochranu

Vede žáky k ochraně svého zdraví i druhých lidí

aktivními formami učí žáky chovat se zodpovědně

Kompetence pracovní

V rámci místních možností se snaží propojit teorii s praxí (exkurze)

Učitel se zajímá o náměty, názory, zkušenosti žáků

Zadává úkoly, při kterých mohou žáci spolupracovat

 

 

 

Učební osnovy

  1. ročník
– místo, kde žijeme

 

 

 

 

 

 

– rozmanitost přírody – podzim

 

 

 

– lidé kolem nás

 

 

 

– rozmanitost přírody – zima

 

 

 

– lidé a čas

 

– rozmanitost přírody

 

 

– člověk a jeho zdraví

 

 

 

 

 

 

 

 

 

– rozmanitost přírody – jaro

 

 

– lidé a čas

– místo, kde žijeme

 

 

 

 

– lidé a čas

 

– rozmanitost přírody – léto

– prostředí školy a její okolí

– prostředí třídy, školní pomůcky

– školní režim a řád

– mezilidské vztahy ve škole

– orientace ve škole

– bezpečná cesta do školy, chování v silničním provozu

– proměny přírody v jednotlivých ročních obdobích

– péče o zevnějšek

– zdravá strava

– prostředí domova

– život a funkce rodiny, role členů rodiny

– významné události v rodině

– práce fyzická a duševní

– proměny přírody v jednotlivých ročních obdobích

– bezpečné chování při zimních hrách a sportech, vzájemná pomoc

– vánoční svátky, tradice a zvyky

– mezilidské vztahy

– zvířata v zimě

– roční období

– kalendářní rok, měsíce

– režim dne, čistota, osobní hygiena

– určování času

– podobnost a odlišnost lidí

– části lidského těla

– lidské smysly

– pomoc zdravotně postiženým lidem

– zdraví a nemoc

– drobné úrazy, první pomoc, přivolání pomoci

– zdravá strava

– rostliny na jaře, chráněné rostliny

– stavba těla rostlin

– domácí, hospodářská a volně žijící zvířata

– velikonoční svátky, tradice a zvyky

– orientace v místě bydliště

– obchody

– pravidla slušného chování

– minulost a současnost obce

– výtvory přírody a lidí

– roční období, rok, měsíc, den, kalendář

– státní svátky a významné dny

– ochrana přírody

– bezpečné chování v přírodě

 

Průřezová témata

– osobnostní a sociální výchova- Osobnost žáka je rozvíjena každý den ve vyučování i mimo něj. Cvičíme smyslové vnímání, pozornost, soustředění, dovednost zapamatování, řešení problémů, dovednost pro učení.

Zařazujeme různé hry, dramatizace, komunitní kruh, vycházky, exkurze.

– výchova demokratického občana  – Občanská společnost a škola, budujeme vztahy mezi žáky, uplatňujeme demokratické principy a hodnoty v každodenním životě školy(hry, dramatizace)

– multikulturní výchova  – Lidské vztahy, učíme žáky tolerantním vztahům, vedeme je k vzájemnému naslouchání, k uplatňování principů slušného chování (základní morální normy), rozvíjíme spolupráci, každý den posilujeme vzájemné vztahy ve vyučování i mimo něj, zapojujeme žáky z odlišného kulturního prostředí do kolektivu třídy (hry, komunitní kruh, dramatizace, skupinová práce)

 

Co by měl žák umět (očekávané výstupy)

Místo, kde žijeme

–        vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí

–        začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obslužného centra ČR, – pozoruje a popíše změny v nejbližším okolí, obci (městě)

–        rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost

Lidé kolem nás

–        rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi

–        odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností

–        projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků, jejich přednostem i nedostatkům

Lidé a čas

(Žák  v 1. ročníku se pouze seznamuje)

–        využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti

–        pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé  pověsti nebo báje spjaté s místem, v němž žije

–        uplatňuje elementární poznatky o sobě, o rodině a činnostech člověka, o lidské společnosti, soužití, zvycích a o práci lidí; na příkladech porovnává minulost a současnost

Rozmanitost přírody

–        pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích

–        roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě

–        provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti a změří základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů a přístrojů

Člověk a jeho zdraví

–        uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle; projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví

–        dodržuje zásady bezpečného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných

–        chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná; v případě potřeby požádá o pomoc pro sebe i pro jiné dítě

–        uplatňuje základní pravidla účastníků silničního provozu

–        reaguje adekvátně na pokyny dospělých při mimořádných událostech

 

 

  1. ročník
– lidé a čas

 

 

 

 

– rozmanitost přírody – podzim

 

 

 

 

 

– lidé kolem nás

 

 

 

– rozmanitost přírody – zima

 

– lidé a čas

– člověk a jeho zdraví

 

 

 

 

– rozmanitost přírody – jaro

 

 

 

– místo, kde žijeme

 

 

 

– lidé a čas

 

 

– rozmanitost přírody – léto

– denní režim

– rozvrh vyučovacích hodin

– kalendář

– hodiny, určování času

– bezpečná cesta do školy

–  proměny přírody v jednotlivých ročních obdobích

– proměny počasí

– ovocné stromy, zdravá strava

– ochrana životního prostředí

– lesní stromy, houby, první pomoc

– pravidla slušného chování

– život a funkce rodiny

– pokojové rostliny, domácí mazlíčci

– bezpečné chování při styku s cizími zvířaty

– volně žijící zvířata

– proměny přírody v zimě

– vánoční svátky, tradice, zvyky

– osobní hygiena, denní režim, předcházení nemocem

– služby odborné pomoci

– zdravá strava

– drobné úrazy a poranění – první pomoc

– proměny přírody na jaře

– ovocné, jehličnaté a listnaté stromy

– domácí, hospodářská a volně žijící zvířata

– kulturní a plané rostliny

– poloha obce v krajině

– současnost obce

– krajina v okolí domova

– vliv krajiny na život lidí

– minulost a současnost obce a školy

– proměny způsobu života

– práce fyzická a duševní, zaměstnání

– rostliny a živočichové na louce, u rybníka a na poli

– roční období

– výšková patra v lese

– rostliny a živočichové

– ochrana životního prostředí

 

Průřezová témata

– osobnostní a sociální výchova- Osobnost žáka je rozvíjena každý den ve vyučování i mimo něj. Cvičíme smyslové vnímání, pozornost, soustředění, dovednost zapamatování, řešení problémů, dovednost pro učení.

Zařazujeme různé hry, dramatizace, komunitní kruh, vycházky, exkurze.

– výchova demokratického občana  – Občanská společnost a škola, budujeme vztahy mezi žáky, uplatňujeme demokratické principy a hodnoty v každodenním životě školy(hry, dramatizace)

– multikulturní výchova  – Lidské vztahy, učíme žáky tolerantním vztahům, vedeme je k vzájemnému naslouchání, k uplatňování principů slušného chování (základní morální normy), rozvíjíme spolupráci, každý den posilujeme vzájemné vztahy ve vyučování i mimo něj, zapojujeme žáky z odlišného kulturního prostředí do kolektivu třídy (hry, komunitní kruh, dramatizace, skupinová práce)

 

Co by měl žák umět (očekávané výstupy)

Místo, kde žijeme

–        vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí

–        začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obslužného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbližším okolí, obci (městě)

–        rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost

Lidé kolem nás

–        rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi

–        odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností

–        projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků, jejich přednostem i nedostatkům

Lidé a čas

–        využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti

–        pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé  pověsti nebo báje spjaté s místem, v němž žije

–        uplatňuje elementární poznatky o sobě, o rodině a činnostech člověka, o lidské společnosti, soužití, zvycích a o práci lidí; na příkladech porovnává minulost a současnost

Rozmanitost přírody

–        pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích

–        roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě

–        provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti a změří základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů a přístrojů

Člověk a jeho zdraví

–        uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle; projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví

–        dodržuje zásady bezpečného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných

–        chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná; v případě potřeby požádá o pomoc pro sebe i pro jiné dítě

–        uplatňuje základní pravidla účastníků silničního provozu

–        reaguje adekvátně na pokyny dospělých při mimořádných událostech

 

 

 

  1. ročník
– místo, kde žijeme

 

 

 

 

 

 

 

– lidé kolem nás

 

 

– lidé a čas

 

 

 

– rozmanitost přírody

 

 

 

 

 

 

 

– člověk a jeho zdraví

– naše vlast – ČR

– mapa ČR, státní symboly, státní svátky

– mapa ČR, hlavní město, sousední státy

– současnost obce, správa obce, občanská vybavenost

– zemský povrch a jeho tvary

– plány a mapy

– co vytvořila příroda a co lidé

– zaměstnání, práce fyzická a duševní

– mezilidské vztahy

– vlastnosti lidí

– dávná minulost

– minulost kraje a předků, báje a pověsti

– regionální památky a péče o ně

– proměny způsobu života, objevy a vynálezy

– vesmír a sluneční soustava

– planeta Země

– živá a neživá příroda

– horniny a nerosty

– ochrana životního prostředí

– živá příroda, rostliny a živočichové

– přírodní společenství – les, pole, louka, u vody

– poznáváme lidské tělo

– základní pravidla silničního provozu

– první pomoc

– chráníme si zdraví – prevence

– správná životospráva, hygiena, návykové látky

 

Průřezová témata

– osobnostní a sociální výchova- Osobnost žáka je rozvíjena každý den ve vyučování i mimo něj. Cvičíme smyslové vnímání, pozornost, soustředění, dovednost zapamatování, řešení problémů, dovednost pro učení.

Zařazujeme různé hry, dramatizace, komunitní kruh, vycházky, exkurze.

– výchova demokratického občana  – Občanská společnost a škola, budujeme vztahy mezi žáky, uplatňujeme demokratické principy a hodnoty v každodenním životě školy(hry, dramatizace)

– multikulturní výchova  – Lidské vztahy, učíme žáky tolerantním vztahům, vedeme je k vzájemnému naslouchání, k uplatňování principů slušného chování (základní morální normy), rozvíjíme spolupráci, každý den posilujeme vzájemné vztahy ve vyučování i mimo něj, zapojujeme žáky z odlišného kulturního prostředí do kolektivu třídy (hry, komunitní kruh, dramatizace, skupinová práce)

 

Co by měl žák umět (očekávané výstupy)

Místo, kde žijeme

–        vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí

–        začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obslužného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbližším okolí, obci (městě)

–        rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost

Lidé kolem nás

–        rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi

–        odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností

–        projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků, jejich přednostem i nedostatkům

Lidé a čas

–        využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti

–        pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé  pověsti nebo báje spjaté s místem, v němž žije

–        uplatňuje elementární poznatky o sobě, o rodině a činnostech člověka, o lidské společnosti, soužití, zvycích a o práci lidí; na příkladech porovnává minulost a současnost

Rozmanitost přírody

–        pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích

–        roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě

–        provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti a změří základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů a přístrojů

Člověk a jeho zdraví

–        uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle; projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví

–        dodržuje zásady bezpečného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných

–        chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná; v případě potřeby požádá o pomoc pro sebe i pro jiné dítě

–        uplatňuje základní pravidla účastníků silničního provozu

–        reaguje adekvátně na pokyny dospělých při mimořádných událostech

 

  1. ročník
– místo, kde žijeme

 

 

 

– rozmanitost přírody

 

 

 

 

 

 

 

– lidé a čas

 

 

 

 

 

 

– lidé kolem nás

 

– člověk a jeho zdraví

– naše obec a její okolí

– mapa ČR

– ČR a její symboly

– oblasti ČR

– letní a podzimní příroda

– výrobky a přírodniny

– přírodní podmínky území ČR

– ekosystémy

– společenstva rostlin a živočichů

– lesní přírodní společenstva

– společenstva potoků a rybníků

– živá a neživá příroda

– doba pověstí

– první stát na českém území

– Přemyslovci

– doba vlády Karla IV.

– od husitských válek k Jiřímu z Poděbrad

– počátky vlády Habsburků

– Jan Ámos Komenský

– jednotky – hmotnost, objem, čas, teplota

– jak lidé hospodaří, nebezpečí zadlužení

– mimořádné situace

– zdravá strava, návykové látky

– bezpečná domácnost

– situace hromadného ohrožení

– odpovědnost za životní prostředí, likvidace odpadů

 

Průřezová témata

– environmentální výchova – Za tajemstvím lesa, tématická vycházka, řešení problémových a praktických cvičení v přírodě, úklid v okolí vodního zdroje

Ekosystémy – výukové hry, rébusy, křížovky, vycházky

Základní podmínky života – pokusy, křížovky, rébusy, dobrovolná soutěž  ve sběru recyklovaných odpadů

– osobnostní a sociální výchova – Osobnost žáka je rozvíjena každý den ve vyučování i mimo ně

Činnosti – komunikativní hry, modelové situace,vycházky

rozvoj schopností poznávání – řešení problémů, cvičení pozornosti a soustředění

psychohygiena – hledání pomoci při obtížích, linka důvěry

kooperace a kompetence rozvoj indiv. a soc. dovedností

mezilidské vztahy – podpora, pomoc, respektování

řešení problémů a rozhodovací dovednosti – dovednosti pro řešení  problémů v mezilidských vztazích

– výchova demokratického občana – občan, občanská společnost a stát, soužití s minoritami, dramatizace, komunitní kruh

 

Co by měl žák umět (očekávané výstupy)

Rozmanitost přírody

–    vysvětlí na základě elementárních poznatků o Zemi jako součásti    vesmíru souvislost s rozdělením času a střídáním ročních období

–    zkoumá základní společenstva, zdůvodní podstatné vzájemné vztahy    mezi organismy a nachází shody a rozdíly přizpůsobení organismů prostředí

–   zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat

–   založí jednoduchý pokus, naplánuje a zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu

Člověk a jeho zdraví

–        uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou

–        ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc

–        uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné události

–        účelně plánuje svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb s ohledem na oprávněné nároky jiných osob

Lidé a čas

–        pracuje s časovými údaji a využívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy

–        vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi,vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití ve škole,mezi chlapci a dívkami,v rodině,obci, městě

–        rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci, obhájí při konkrétních činnostech své názory, připustí svůj omyl, dohodne se na společném postupu a se spolužáky

–        rozlišuje základní formy vlastnictví, používá peníze v běžných situacích, ví o nebezpečnosti zadlužení

–        rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti v naší vlasti s využitím regionálních specifik

–        srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s využitím regionálních specifik

–        objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů

–        pracuje s časovými údaji

Místo, kde žijeme

–        určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině a státu

–        určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich

–        rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map, vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky

–        vyhledává typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, zprostředkuje ostatním zkušenosti,zážitky a zajímavosti z vlastních cest

–        rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam

  1. ročník
– třídění přírodnin

 

 

 

 

 

 

 

 

– Země ve vesmíru

 

 

 

 

 

 

 

 

– rozmanitost podmínek života na Zemi

 

 

 

 

– člověk a jeho životní podmínky

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

– svět, Evropa

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

– Česká republika

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

– obrazy z Českých dějin

(elementární přiblížení)

– rozlišení organismů podle znaků uvedené skupiny

– výtrusné  a semenné rostliny  (stavba těla, rozmnožování, byliny, dřeviny)

– třídění živočichů podle jejich příbuznosti a podobnosti – poznávání rostlin a živočichů

– obratlovci a bezobratlí

 

 

– Slunce a jeho planety, postavení Země, práce s globusem, znázornění pohybu planety

– pohyb Země kolem Slunce a otáčení Země kolem osy (návštěva planetária)

– střídání ročních období a střídání dne a noci

– Slunce jako zdroj tepla a světla – základních podmínek života

– gravitační síla a její projevy

 

– základní oblasti Země – podnebné pásy

– podnebí, počasí

– rozmanitost přírody v Evropě a ve světě

– botanické a zoologické zahrady

 

– charakteristické znaky člověka

– lidský organismus – povrch těla, opora těla, pohyb, řízení těla, soustava trávicí, zdravá strava, soustava dýchací, soustava vylučovací, soustava rozmnožovací, osobní hygiena, duševní hygiena, hygiena prostředí, návykové látky, osobní bezpečí

– zdraví a jeho ochrana

– člověk a technika – páka, nakloněná rovina, kladka, kolo, energie

– výroba a její význam

– vlivy člověka na prostředí, ochrana přírody a prostředí, likvidace odpadů

 

– seznámení se světadíly, jejich názvy a poloha

– seznámení s oceány, jejich názvy a poloha

– sousední státy České republiky, jejich poloha, přírodní podmínky, hospodářská a společenská vyspělost

– oblasti cestovního ruchu na území sousedních států české republiky

– významné evropské státy, významná evropská města

 

– ČR na mapě Evropy, její poloha, přírodní podmínky území, podnebí, vodstvo, rostlinstvo a živočišstvo

– oblasti České republiky, významná města, zemědělská, průmyslová, rekreační a kulturní střediska, dopravní síť; cestovní ruch a rekreace v jednotlivých oblastech České republiky

– česká státnost, státní symboly, svátky, instituce, základní státoprávní pojmy (prezident, parlament, poslanec, vláda, ministr, premiér)

– významné osobnosti politického života ČR

– národní bohatství, zvyklosti, tradice a symboly

– domov, vlast, národ, vlastenectví, cizina, vztahy s okolními státy, členství v NATO, obrana státu

 

– počátky utváření novodobého českého národa

– národní obrození, jeho představitelé

– české země ve 2. pol. 19. stol., rozvoj země

-první světová válka, vznik Československé republiky, významné osobnosti

– druhá světová válka, zánik Československé republiky, české země v době nacistické okupace, obnovení republiky

-ČR po druhé světové válce, poválečná léta, období totality, demokratický vývoj, vznik a rozpad ČSFR, vznik České republiky

– současná vývojová etapa České republiky a její problematika (nebezpečí korupce, zadluženost…)

 

Průřezová témata

– environmentální výchova – ekosystémy – rozmanitost podnebných pásů

– porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí (dobrovolná soutěž  ve sběru recyklovaných odpadů)

– les, pole, vodní zdroje, moře a tropický deštný les, lidská obydlí

– osobnostní a sociální výchova – řešení problémů a rozhodovací dovednosti (jak se moje já vyrovná se změnami těla),

– mezilidské vztahy – péče o dobré vztahy, empatie, respektování, podpora, pomoc

– psychohygiena – dobrý vztah k sobě samému, dobrá organizace času, zvládání stresových situací, hledání pomoci při potížích, linka důvěry

– rozvoj schopností poznávání – řešení problémů, cvičení pozornosti a soustředění

– kooperace a kompetence – rozvoj individuálních a sociálních dovedností

– výchova demokratického občana – občan, občanská společnost a stát, soužití s minoritami, utváření hodnot jako spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance a odpovědnost, obrana státu, nebezpečnost korupce

– postoj k obhajování a dodržování lidských práv a svobod, rozvíjí disciplinovanost a sebekritiku

finanční gramotnost – hospodaření, dluh a nebezpečí zadlužení,

 

Co by měl žák umět (očekávané výstupy)

Třídění organismů

–        užívat třídění organismů na skupiny podle výrazných znaků, rozlišovat rostliny výtrusné a semenné, byliny a dřeviny; živočichy na bezobratlé a obratlovce, určit některé zástupce, svá určení zdůvodnit

 

Země ve vesmíru

–        vysvětlit význam Slunce pro život na Zemi a popsat postavení Země ve vesmíru

–        uvést důsledky pohybu Země kolem Slunce a kolem své osy  na život a jeho rytmus

–        umět pracovat s modelem Země – globusem

 

Rozmanitost podmínek života na Zemi

–   uvést příklady organismů žijících v různých oblastech Evropy a světa

–        uvést některé z příčin přizpůsobování organismů vnějším podmínkám

 

Člověk a jeho životní podmínky

–   popsat základní stavbu a funkce povrchu těla člověka, jeho trávicí     soustavy  a řídících soustav

–    pracovat se siloměrem, vysvětlit co je síla a jak se využívá jednoduchých nástrojů (páka, kladka, nakloněná rovina, kolo)

–        popsat význam energie pro život a nutnost šetření energií

–        uvést příklady zásad ochrany přírody a životního prostředí jako celku a uplatňovat je v praktickém životě

 

Svět, Evropa

–     popsat polohu České republiky  v Evropě

–     orientovat se na mapách střední Evropy a Evropy

–     určit a lokalizovat na mapách sousední státy ČR

–     popsat polohu sousedních států České republiky

–     vyhledat na mapě známé oblasti cestovního ruchu na území sousedních států České republiky

–     vyjmenovat a vyhledat na mapách významné evropské státy, města a   střediska cestovního ruchu

–     vyjmenovat a vyhledat na mapě jednotlivé světadíly a oceány na Zemi

 

Česká republika

–     rozlišovat pojmy vlast, cizina

–     vyjmenovat a pospat státní symboly České publiky

–     uvést jména prezidenta a premiéra České republiky

–     charakterizovat přírodní tvářnost území České republiky

–     orientovat se na mapě, vyhledat zde jednotlivé oblasti ČR, vyjádřit jejich polohu

–     popsat převažující charakter sídel v jednotlivých oblastech České republiky, vyhledat na mapě hlavní sídelní střediska

–     uvést a popsat hlavní přírodní a společenské atraktivity cestovního ruchu  a rekreace v oblastech České republiky

–     popsat současný stav a aktuální problémy životního prostředí v České republice

–     popsat nejvýznamnější velkoplošná chráněná území přírody v České

–    rozlišovat pojmy obrana vlasti, mít základní znalosti o zapojení ČR v NATO a mezinárodních misích

 

 

 

Hudební výchova

 

Charakteristika předmětu a specifické cíle

Hudební výchova vychází ze vzdělávací oblasti Umění a kultura. Vede žáky prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností k porozumění hudebnímu umění a hudbě, k jejímu aktivnímu vnímání a využívání svébytného prostředku komunikace. V etapě základního vzdělání se tyto hudební činnosti stávají v rovině produkce, recepce, a reflexe hlavními obory působnosti hudební výchovy.

Hudební činnosti jako činnosti vzájemně se propojující, ovlivňující a doplňující rozvíjejí ve svém komplexu celkovou osobnost žáka, vedou k rozvoji jeho hudebnosti, hudebních schopností. Ty se pak projevují dovednostmi sluchovými, rytmickými, pěveckými, intonačními, instrumentálními, hudebně pohybovými, hudebně tvořivými a poslechovými.

Prostřednictvím těchto činností může žák uplatnit svůj hlasový potenciál při sólovém, skupinovém i sborovém zpěvu, své individuální instrumentální dovednosti při souborové hře a doprovodu zpěvního projevu, své pohybové dovednosti při tanci a pohybovém doprovodu hudby, může také interpretovat hudbu podle svého individuálního zájmu a zaměření.

Hlavním cílem předmětu Hudební výchova tak jako u všech druhů výchov je vytvoření kladného vztahu k dané činnosti. Vzhledem k nestejné míře talentu jednotlivých žáků je zde nutno citlivě zvažovat a hodnotit dosažené výsledky a ve zvýšené míře využívat pozitivní motivace.

Těžiště výuky spočívá především v aktivní vokální a instrumentální reprodukci přiměřených písní žáky a v postupném obohacování jejich estetického vnímání světa.

 

Cíle výchovně vzdělávacího procesu v předmětu jsou:

  • tvorba a formování vztahu k hudbě
  • přiměřená schopnost kritického výběru v nabídce současné populární hudby
  • vytvoření základních schopností vokální či instrumentální formou hudbu na přiměřené úrovni aktivně provozovat
  • postupná kultivace vokálních popřípadě instrumentálních schopností, hudebního sluchu, rytmického a melodického cítění
  • v odpovídající míře porozumění a orientace v nejzákladnějších dílech vážné hudby
  • vytvoření základů pro vztah a pochopení žánrů hudby lidové

 

Časová dotace

  1. ročník – 1 hodina 3. ročník – 1 hodina        5. ročník – 1 hodina
  2. ročník – 1 hodina 4. ročník – 1 hodina

 

V předmětu jsou zařazena následující průřezová témata:

–        multikulturní výchova

–        osobnostní a sociální výchova

–        estetická výchova (VV), ilustrace hudby

–        výchova k občanské společnosti a vlastenectví

–        mediální výchova, tvůrčí činnost

 

Výchovné a vzdělávací strategie

Kompetence k učení

–   učitel používá aktivní formy práce v hodinách

–   vede žáky k využívání různých informačních zdrojů

–   vede žáky k pozornému a soustředěnému naslouchání poslechovým skladbám a písním

–   volí individuální přístup k žákovi

–   pozitivně motivuje žáky k celoživotnímu vzdělávání

–   podněcuje žáky k hledání nových postupů řešení

Kompetence k řešení problémů

–   zadává skupinové práce

–   pěstuje u žáků vytrvalost při řešení problémových úkolů

–   zapojuje děti i do regionálních projektů a soutěží

Kompetence komunikativní

– vede žáky k naslouchání druhým lidem, ke snaze porozumět jim, vede k vhodným reakcím při projevu druhých

–   vede žáky k vhodnému vyjadřování svých názorů a pocitů, jejich obhajobě
a vhodné argumentaci

–   vede žáky k porozumění v hudbě běžně používaných gest (taktování)
a zvuků

–   zapojuje žáky do společenského dění, aktivit

–   vede žáky k přesnému, výstižnému pojmenování věcí a jevů, dějů

Kompetence sociální a personální

–   vede žáky ke spolupráci ve skupině podle dohodnutých pravidel

–   přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů ve třídě

–   vhodnými metodami podporuje u žáků pocit sebedůvěry a sebeúcty

–   vytváří situace k respektování autority, k toleranci a sebepoznání

Kompetence občanské

–   vede žáky k chápání a dodržování dohodnutých pravidel a společenských norem

–   vede žáky k respektování odlišností mezi lidmi

–   vede žáky k poznávání kulturních a historických tradic regionu a celé naší vlasti

Kompetence pracovní

–   seznamuje žáky dle situace s různými druhy povolání, se speciálními dovednostmi

–   dává přednost praktickým činnostem ( tanec, doprovod, hra na nástroj)

–   motivuje žáky k tvořivé činnosti

 

 

Učební osnovy

  1. ročník
– zvuk, tón

– řeč, zpěv

– tón dlouhý a krátký

– hluboko, vysoko, silně, slabě, pomalu, rychle, vesele, smutně

 

 

– hlas mužský, ženský a dětský

– hudba vokální a instrumentální

 

 

 

 

 

– ukolébavka

– pochod

– dýchání, správná výslovnost, sjednocování hlasového rozsahu c¹ – a¹

– hra na Orffovy nástroje, 2/4 a 3/4 takt

– jednoduchá rytmizace

– pohyb podle hudby, hra na tělo, pohybová vyjádření vlastností tónu, tempa a emocionálního zážitku z hudby

– seznámení se sbory, sólem

– rozlišování hlasů při poslechu vokální hudby

– u instrumentální hudby rozlišení hudebních nástrojů (flétna,klavír, housle, kytara, el. kytara), poslech české státní hymny

– hudebně pohybové hry

 

Průřezová témata

– osobnostní a sociální výchova – Osobnost žáka je rozvíjena každý den ve vyučování i mimo ně,

cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, psychohygiena – relaxace při poslechu hudby, kreativita – improvizace při tanci, zpěvu, hře na hudební nástroj

Sociální rozvoj: vzájemné poznávání ve skupině (zpěv), komunikace – cvičení v neverbálním sdělování pomocí poslechu hudby

– výchova k občanské společnosti a vlastenectví – státní hymna

Co by měl žák umět (očekávané výstupy)

–        pracovat nejméně s deseti písněmi, s několika poslechovými skladbami a nejméně dvěma hudebně pohybovými hrami

–        být schopen sluchově rozlišit, pěvecky, instrumentálně a pohybově realizovat hudební kontrasty

 

  1. ročník
– stoupavá a klesavá melodie

– melodie, doprovod

 

– lidová a umělá píseň, hudba k tanci

 

 

 

 

 

– zesilování a zeslabování, p – mf – f

– zrychlování a zpomalování

– takt 2/4 a 3/4

– nota celá, půlová, čtvrťová a osminová, pomlka čtvrťová  (osminová)

 

– sledování v notovém zápisu, pohybové vyjádření stoupání a klesání melodie

– rytmický a melodický doprovod, kánon

– pečlivá výslovnost

– vokální a instrumentální hry, hudebně pohybové hry

– poslech dětského sboru, hry na trubku, klarinet, pozoun, kontrabas, baskytaru, velký a malý buben

 

Průřezová témata

– osobnostní a sociální výchova – Osobnost žáka je rozvíjena každý den ve vyučování i mimo ně.

cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, psychohygiena – relaxace při poslechu hudby, kreativita – improvizace při tanci, zpěvu, hře na hudební nástroj

Sociální rozvoj: vzájemné poznávání ve skupině (zpěv), komunikace – cvičení v neverbálním sdělování pomocí poslechu hudby

– výchova k občanské společnosti a vlastenectví – státní hymna

 

 

Co by měl žák umět (očekávané výstupy)

–        pracovat s deseti až patnácti písněmi, s několika poslechovými skladbami, třemi hudebně pohybovými hrami

–        rytmizovat jednoduchý text

–        sluchově rozlišit, pěvecky a instrumentálně realizovat jednoduchou melodii a pohybově vyjádřit její charakter

 

  1. ročník
– rozvážně, živě

– melodie postupující v krocích a skocích

– lomená melodie

 

 

 

– motiv, předvětí, závětí

– hudba k slavnostním příležitostem

– orchestr, sólo

– notová osnova, noty c¹,d¹,e¹,f¹,g¹,a¹

– takt, taktová čára, 4/4 takt

– délka not, půlová pomlka

– menuet, polonéza, rocková hudba

 

– správné dýchání, dělení slov

– počátky jednoduchého dvojhlasu

– pohyb podle hudby, dvoudobá chůze a tanec

– pohybové vyjádření melodie, jejího charakteru, dynamiky a emocionálního zážitku z hudby

– melodizace textu v rozsahu sexty

– rozlišování hry na violoncello, lesní roh, cembalo, činely

 

Průřezová témata

– osobnostní a sociální výchova – Osobnost žáka je rozvíjena každý den ve vyučování i mimo ně

Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, psychohygiena – relaxace při poslechu hudby, kreativita – improvizace při tanci, zpěvu, hře na hudební nástroj

Sociální rozvoj: vzájemné poznávání ve skupině (zpěv), komunikace – cvičení v neverbálním sdělování pomocí poslechu hudby

– výchova k občanské společnosti a vlastenectví – státní hymna

– multikulturní výchova – lidské vztahy – poslech různých hudebních stylů, vzájemné obohacování různých kultur

etnický původ – rovnocennost všech etnických skupin a kultur – poslech etnické hudby (africká hudba, indiánská hudba)

multikulturalita – specifické rysy různých kulturních stylů a žánrů, jejich rovnocennost (poslech)

– mediální výchova – poslech populární hudby, kritické hodnocení a výběr jednotlivých žánrů a skladeb

 

Co by měl žák umět (očekávané výstupy)

–        pracovat nejméně s deseti písněmi, nejméně se třemi poslechovými skladbami a třemi hudebně pohybovými hrami

–        při rytmizaci a melodizaci textů pracovat s čtvrťovými, osminovými, půlovými a celými notami

–        rozlišovat charakter melodie

–        odlišovat hudbu určenou k slavnostním příležitostem od hudby populární

 

  1. ročník
– repetice

– legato, staccato

– předvětí a závětí

– téma a dvojhlas

– stupňování – gradace uvnitř skladby

– stupnice dur, tónika

– délka not, osminová nota s tečkou, čtvrťová s tečkou

– noty h¹,c²,d²

– G klíč

– předznamenání – bé, křížek

 

– pěvecký sbor (dětský, mužský, ženský, smíšený), poslech písně lyrické, žertovné a hymnické – pochod, polka, valčík

– dirigentská gesta

– epizody ze života skladatelů poslouchané hudby

– prodlužování výdechu

– vázání tónů

– hlasový rozsah stupnice C dur

– hra lidových písní na Orffovy nástroje (melodie v rozsahu sexty)

– kroky se zhoupnutím ve ¾ taktu

– vyjádření charakteru poslouchané hudby a emocionálního zážitku pohybem

– pojmenování základních hudebních nástrojů

– poslech vhodných skladeb pro děti

– odlišování mollové  durové melodie, odlišení melodie od doprovodu

 

 

 

 

– Bedřich Smetana, Antonín Dvořák

 

 

Průřezová témata

– osobnostní a sociální výchova – Osobnost žáka je rozvíjena každý den ve vyučování i mimo ně.

cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, psychohygiena – relaxace při poslechu hudby, kreativita – improvizace při tanci, zpěvu, hře na hudební nástroj

Sociální rozvoj: vzájemné poznávání ve skupině (zpěv), komunikace – cvičení v neverbálním sdělování pomocí poslechu hudby

– výchova k občanské společnosti a vlastenectví – státní hymna

– multikulturní výchova – lidské vztahy – poslech různých hudebních stylů, vzájemné obohacování různých kultur

etnický původ – rovnocennost všech etnických skupin a kultur – poslech etnické hudby (africká hudba, indiánská hudba)

multikulturalita – specifické rysy různých kulturních stylů a žánrů, jejich rovnocennost (poslech)

– mediální výchova – poslech populární hudby, kritické hodnocení a výběr jednotlivých žánrů a skladeb

 

Co by měl žák umět (očekávané výstupy)

–        pracovat nejméně s deseti písněmi, osmi poslechovými skladbami a čtyřmi hudebně pohybovými hrami

–        rytmizovat a melodizovat text

–        postupně nabýt povědomí o významu B. Smetany a A. Dvořáka

 

 

  1. ročník
– hudební výraz, variace

– symfonický orchestr

– dirigent, sbormistr, kapelník

– stupnice moll

– dominanta

 

 

– polyfonie

– synkopa

– celý tón a půltón

– noty e², skupiny not (osminové, šestnáctinové)

– koruna

 

 

– epizody ze života skladatelů poslouchané hudby

– střídavý dech, zpěv české hymny

(a okolnosti vzniku)

– vázání tónů

– hlasový rozsah stupnice C dur

– hra lidových písní na Orffovy nástroje (v dur v rozsahu oktávy, moll v rozsahu sexty)

– kroky se zhoupnutím ve ¾ taktu

– skupinové pohybové vyjádření polyfonní hudby, rozlišení hudby polyfonní a homofonní, hudba v chrámu, kostele, na zámku, koncertní síni a k tanci (dříve a dnes), varhany, harfa

– lidová kapela, symfonický orchestr, velký jazzový orchestr, rocková kapela, swingová hudba 30.let a rocková hudba 60. let

– J. S. Bach, W. A. Mozart (L. Beethowen), L. Janáček

 

 

 

 

 

 

Průřezová témata

– osobnostní a sociální výchova – Osobnost žáka je rozvíjena každý den ve vyučování i mimo ně.

Mezilidské vztahy, kreativita (citlivost a tvořivost)

– výchova k občanské společnosti a vlastenectví – státní hymna

– multikulturní výchova – lidské vztahy – poslech různých hudebních stylů, vzájemné obohacování, chápání a tolerance různých kultur a sociálních skupin

– mediální výchova – poslech populární hudby, kritické hodnocení a výběr jednotlivých žánrů a skladeb

 

Co by měl žák umět (očekávané výstupy)

–        pracovat nejméně s deseti písněmi dur i moll, osmi poslechovými skladbami (dur i moll) a čtyřmi hudebně pohybovými hrami

–        pracovat s notovým zápisem

–        pochopit základní společenské funkce hudby

–        postupně nabýt povědomí o skladatelském významu J. S. Bacha, W. A. Mozarta a L. Janáčka (popř. dalších dle uvážení vyučujícího)

 

 

Výtvarná výchova

 

Charakteristika předmětu a specifické cíle

Předmět Výtvarná výchova vychází ze vzdělávacího oboru Umění a kultura.

Vyučovací předmět Výtvarná výchova je založen na přímém prožívání a aktivní činnosti žáků. Formou bezprostředního prožitku nacházejí žáci cestu k vlastnímu pohledu na svět i způsob vlastního aktivního uchopení skutečnosti. Učitel je žákovi průvodcem, partnerem v dialogu, vytváří v hodinách uvolněnou tvůrčí atmosféru, která je podmínkou pro svobodné vyjadřování. Do předmětu budou zařazovány i jiné formy práce např. projektové vyučování, videozáznamy, návštěvy knihovny, exkurse dle možností. Žáci budou mít možnost se účastnit různých soutěží.

Výtvarná výchova učí žáky vnímat okolní i svůj vnitřní svět prostřednictvím výtvarných činností. Díky praktickému osvojování potřebných výtvarných dovedností a technik se rozvíjí jejich přirozená potřeba vlastního výtvarného vyjádření, jejich fantazie a prostorová představivost, smysl pro originalitu a vlastní výraz. Tím se formuje kreativní stránka jejich osobnosti.

Podobně jako v Hudební výchově je i zde nezbytné respektovat různou míru nadání jednotlivých žáků a při jejich hodnocení se více než na výsledky práce soustředit především na snahu, píli a pečlivost při práci a na celkový vztah k výtvarnému umění. Jedním z hlavních cílů předmětu se tak stává poznání, že každé výtvarné dílo má svou vlastní specifickou hodnotu. Dalšími cíli jsou:

  • získávání praktických i teoretických poznatků v oblasti výtvarného umění
  • praktické seznámení s různými výtvarnými technikami a prostředky
  • postupné prohlubování vztahu k výtvarnému umění a celé oblasti výtvarné kultury
  • vytváření schopnosti vnímat krásu a estetické hodnoty v přírodě i ve světě vytvořeném lidmi
  • budování schopnosti získané estetické dovednosti a poznatky využít ve svém životě

 

Časová dotace:

  1. ročník – 1 hodina 3. ročník – 2 hodiny        5. ročník – 1 hodina
  2. ročník – 1 hodina 4. ročník – 2 hodiny

 

Do vzdělávacího obsahu předmětu jsou začleněna průřezová témata:

–        Osobnostní a sociální výchova

–        Multikulturní výchova

–        Mediální výchova

–        Environmentální výchova

 

Výchovné a vzdělávací strategie

Kompetence k učení

–        učitel volí formy a metody práce podle charakteru učiva a cílů vzdělávání (samostatná a kolektivní práce, krátkodobé projekty)

–        motivuje žáky k tvůrčí činnosti

–        rozvíjí u žáků smyslovou citlivost a uplatňování subjektivity

–        vede žáky k pochopení uměleckého procesu jako způsobu poznání a komunikace

–        využívá kladného hodnocení k motivaci pro další výtvarnou činnost

–        seznamuje žáky s různými uměleckými vyjadřovacími prostředky

 

Kompetence k řešení problémů

–        předkládá žákům dostatek námětům k samostatnému zpracování a řešení problémů souvisejících s výběrem výtvarných technik, materiálů a pomůcek

–        motivuje žáky k hledání individuálního řešení problému, umožňuje volbu různých postupů

Kompetence komunikativní

–        vede žáky k pochopení uměleckého procesu jako způsobu poznání a komunikace

–        umožňuje žákům vyjádřit a vhodnou formou obhájit svůj názor a tolerovat názory druhých

Kompetence sociální a personální

–        vede žáky k respektování pravidel kolektivní práce a k zodpovědnosti za společnou práci

–        umožňuje žákům realizovat se v rámci jejich možností a pracovního tempa

Kompetence občanské

–        podporuje občanské cítění žáků k vytváření propagačních materiálů, kterými prezentují akce školy

–        motivuje žáky k účasti ve výtvarných soutěžích a k prezentaci výsledků jejich práce

Kompetence pracovní

–        vede žáky ke koncentraci na pracovní výkon, k dokončení práce a k dodržování vymezených pravidel

–        vytváří u žáků pozitivní přístup k manuálním činnostem, k správnému užívání materiálů, nástrojů a vybavení

–        vede žáky k dodržování hygienických pravidel a bezpečnosti práce

 

 

Učební osnovy

  1. a 2. ročník

Výtvarné vyjádření skutečnosti

–        výtvarné vyjádření vjemů a postojů ke skutečnosti na základě vlastního prožitku dítěte, případně podle vyprávění, četby

–        rozvíjení dětské představivosti a fantazie, pozorování přírody a činnosti lidí, vztah postavy a prostředí

–        barvy základní a podvojné, barevný kontrast

–        pozorování přírodních útvarů, rozlišování tvarů, barvy, struktury (otisk, frotáž, kresba, vrypy, kombinace přírodních materiálů)

–        vyhledávání a výtvarné dotváření přírodnin na základě představ

–        vytváření prostorových útvarů seskupováním a kombinováním různých materiálů

–        výtvarné hry s rostlinami

–        pozorování tvaru a jeho závislosti na funkci a materiálu, grafický záznam pohybu

–        pokus o výtvarné vyjádření různých užitkových předmětů

 

Užité práce dekorativní a prostorové

–        poznávání vlastností barev, jejich výrazové možnosti

–        poznávání druhů linií – přítlak, odlehčení, rovnoběžnost, zhušťování a zřeďování čar

–        základní vlastnosti plastických materiálů, modelování a tvarování, jejich výrazové možnosti, vyjadřování se na základě představ a fantazie

–        rozvíjení citu pro prostor, reliéfní kompozice, jednoduché architektonické formy

–        rozvíjení smyslu pro výtvarný rytmus, rytmické řazení

–        rytmické řešení plochy s využitím světlých a tmavých barev

–        kompozice plochy s použitím libovolných prvků

 

Výtvarné umění a životní prostředí

–        aktivní práce s ilustrací, poznávání různých vyjadřovacích prostředků porovnáváním ilustrací

–        hračka, loutka v životě dítěte, hračky současné i minulé

–        průběžné rozvíjení smyslu pro krásu přírody a vztahu k životnímu prostředí

 

Výtvarné prostředky a materiály

–        kresba (uhel, rudka, tužka, dřívko, tuš, křída)

–        malba (temperové a vodové barvy, suchý a voskový pastel)

–        kombinované techniky, koláž, tisk, frotáž, přírodní materiál

–        modelína, modurit, hrnčířská hlína

–        papír, dřevěné odřezky, špejle, krabičky, textil, drátek

–        jednoduché grafické techniky

–        stavebnice, makety domů a stromů, pískoviště

 

Průřezová témata

– osobnostní a sociální výchova – Osobnost žáka je rozvíjena každý den ve vyučování i mimo ně.

sebepoznání a sebepojetí – výtvarné hry, rozvoj schopností poznávání – cvičení smyslového vnímání a dovednost zapamatování, komunikace – cvičení pozorování a empatického a aktivního vnímání, kooperace a kompetice – skupinová činnost

– mediální výchova – obecní časopisilustrace školních akcí, fotografie, nákresy

– environmentální výchova – výtvarné osvojování přírody, Den Země, ekosystémy

– multikulturní výchova – výtvarné zobrazování světa

Co by měl žák umět (očekávané výstupy)

–        uvědoměle zacházet s různými prostředky a materiály, ovládat základní technické dovednosti, užívat základní výtvarné pojmy

–        organizovat vlastní výtvarnou práci

–        řešit přiměřené úkoly a uplatňovat při práci představivost a fantazii

–        využívat a chápat výrazové vlastnosti barvy, kontrast

–        rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty); porovnává je a třídí na základě odlišností vycházejících z jeho zkušeností, vjemů, zážitků a představ

–        v tvorbě projevuje své vlastní životní zkušenosti; uplatňuje při tom v plošném i prostorovém uspořádání linie, tvary, objemy, barvy, objekty a další prvky a jejich kombinace

–        interpretuje podle svých schopností různá vizuálně obrazná vyjádření; odlišné interpretace porovnává se svojí  dosavadní zkušeností

–        na základě vlastní zkušenosti nalézá a do komunikace zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil

–        vyjadřuje rozdíly při vnímání události různými  smysly a pro jejich vizuálně obrazné vyjádření volí vhodné prostředky

 

 

  1. až 5. ročník

Výtvarné vyjádření skutečnosti

–        expresivní volný výtvarný projev doplňovaný pozorováním skutečnosti

–        výtvarné vyjádření kontrastu přírodních forem a pozadí, základní kompoziční principy

–        vyjádření dějového celku se vztahem k prostředí, možnost použití redukované barevné škály

–        zpřesňování vyjádření proporcí lidské postavy a hlavy konfrontací představy se skutečností, hlava pohádkové bytosti (tvarová a barevná nadsázka)

–        výtvarné vyjádření znaků, tvarů, barevnosti přírodních objektů, kresba a malby rostlin a jejich dotváření na základě fantazie

–        výtvarné vyjádření věcí, malba vycházející ze skutečnosti i z představ

–        rozvíjení prostorového vidění a cítění na základě pozorování

 

Užité práce dekorativní a prostorové

–        elementární poučení o teorii barev

–        dekorativní řazení prvků v ploše, symetrická a asymetrická řešení

–        funkce písma a písmeno jako dekorativní prvek

–        uplatnění výtvarného výrazu linie vytvářené různými nástroji v různých materiálech, uplatnění kontrastu a vztahu tvarů, ploch a barev v plošné kompozici

–        poznávání výtvarných možností některých materiálů prostřednictvím experimentů, užitá a dekorativní tvorba

–        vytváření jednoduchých prostorových objektů

–        funkce světlých a tmavých, teplých a studených barev jako prostorových činitelů

 

Výtvarné umění a životní prostředí

–        rozvíjení elementárního chápání odlišnosti uměleckého vyjadřování skutečnosti od vnější podoby světa, abstrakce

–        druhy volného výtvarného umění

–        kultura bydlení – umění v bytě, architektura

–        lidové umění

–        ilustrace a ilustrátoři

–        krásy přírody a vztah k životnímu prostředí

 

Výtvarné prostředky a materiály

–        kresba (pero, dřívko, štětec, tužka, uhel, rudka, inkoust, tuš, zmizík)

–        malba (akvarel, suchý a voskový pastel, krycí barva)

–        kombinované techniky, koláž, textilní techniky, modelování, kašírování, prostorové vytváření (hlína, sádra, dřevo, kamínky, plasty…)

–        papír – různé druhy – přehýbání, skládání, mačkání, stříhání, trhání, prořezávání…

 

Průřezová témata

– osobnostní a sociální výchova – Osobnost žáka je rozvíjena každý den ve vyučování i mimo ně.

sebepoznání a sebepojetí – výtvarné hry, rozvoj schopností poznávání – cvičení smyslového vnímání a dovednost zapamatování, komunikace – cvičení pozorování a empatického a aktivního vnímání, kooperace a kompetice – skupinová činnost

– mediální výchova – obecní časopisilustrace školních akcí, fotografie, nákresy

– environmentální výchova – výtvarné osvojování přírody, Den Země, ekosystémy

– multikulturní výchova – výtvarné zobrazování světa

 

Co by měl žák umět (očekávané výstupy)

–        uplatňovat ve vlastní výtvarné činnosti teoretické a praktické poznatky a dovednosti s výtvarnými výrazovými prostředky (kresbou, malbou, koláží, akvarelem…)

–        uplatňovat výrazové vlastnosti linie a experimentovat s ní

–        seznámit se s proporcemi lidského těla a hlavy

–        orientovat se ve výtvarných principech užití některých materiálů včetně netradičních a běžných nástrojů

–        poznávat různé způsoby uměleckého vyjádření skutečnosti

–        při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává  prvky vizuálně obrazného vyjádření; porovnává je na základě vztahů (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční vztahy a jiné)

–        užívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu k celku: v plošném vyjádření linie a barevné plochy; v objemovém vyjádření modelování a skulpturální postup; v prostorovém vyjádření uspořádání prvků ve vztahu k vlastnímu tělu i jako nezávislý model

–        nalézá vhodné prostředky pro vizuálně obrazná vyjádření vzniklá na základě vztahu zrakového vnímání k vnímání dalšími smysly; uplatňuje je v plošné, objemové i prostorové tvorbě

–        porovnává různé  interpretace vizuálně obrazného vyjádření a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace

 

 

 

Pracovní činnosti

 

Charakteristika předmětu a specifické cíle

Předmět Pracovní činnosti vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a svět práce a umožňuje žákům získat a osvojit si vědomosti,  dovednosti a návyky potřebné v běžném praktickém životě a rozvíjí především jejich tvořivé a motorické schopnosti a manuální vybavenost. Samozřejmě i zde je při hodnocení třeba brát v úvahu individuální schopnosti žáků.

Konkrétní cíle předmětu jsou:

  • postupné získávání pracovních dovedností a návyků při ručním opracování různých materiálů a základních činnostech v domácnosti
  • poznávání vybraných materiálů, jejich vlastností, výběr a používání vhodných nástrojů při jejich zpracování
  • osvojení hlavních zásad bezpečnosti a hygieny práce a základů organizace a plánování práce
  • formování vztahu k životnímu prostředí a ekologického myšlení

 

Časová dotace:

  1. ročník – 1 hodina 3. ročník – 1 hodina        5. ročník – 1 hodina
  2. ročník – 1 hodina 4. ročník – 1 hodina

 

Do vzdělávacího obsahu předmětu jsou začleněna průřezová témata:

–        Osobnostní a sociální výchova

–        Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

–        Environmentální výchova

 

 

Výchovné a vzdělávací strategie

Kompetence k řešení problémů

–        učitel umožňuje každému žákovi zažít úspěch

–        zadává skupinové práce, zařazuje projektové vyučování

–        vede žáky k vyhledávání informací,práci s encyklopediemi apod.

Kompetence komunikativní

–        dává žákovi prostor k vyjádření svých názorů

–        umožňuje žákovi prezentaci své práce

–        učitel vede žáky k ověřování výsledků

Kompetence sociální a personální

–        vytváří situace k respektování autority, k toleranci a sebepoznání

–        vytváří s žáky pravidla pro práci v týmu

–        vede žáky ke spolupráci a vzájemné pomoci

Kompetence občanská

–        vede žáky k toleranci k přirozeným odlišnostem lidské společnosti

–        vede žáky k poznání historických a kulturních tradic regionu

–        pomáhá učit se chovat zodpovědně

Kompetence pracovní

–        učitel se zajímá o náměty, názory, zkušenosti žáků

–        vede žáky k plánování úkolů a postupů

–        zadává úkoly, při kterých žáci mohou spolupracovat

–        vede žáky k utváření pracovních návyků

–        vede žáky k hodnocení vlastních výsledků

 

 

Učební osnovy

  1. – 5. ročník

1) Práce s drobným materiálem

–        stříhání, ohýbání, spojování, propichování, navlékání, svazování, slepování, lisování

–        určování vlastností materiálů

–        rozlišování přírodních a technických materiálů

–        seznamování se základními nástroji a pomůckami a způsobem jejich použití

–        vytváření návyků organizace a plánování práce

–        osvojování si základů bezpečnosti a hygieny práce

Materiál  a pomůcky

–        dřívka, špejle, drátky, hadříky, krabičky, korek, papír, provázky

–        nasbíraný přírodní materiál

–        nůžky, tupá jehla, lepidlo, nit

 

2) Práce s modelovací hmotou

–        různorodé tvarování hmoty

–        poznávání vlastností materiálů, porovnávání

–        práce se speciálními pomůckami, vhodný výběr

Materiál a pomůcky

–        hrnčířská hlína, modelína, těsto, sádra, vosk

–        podložka, špachtle, očka, dráty, nožíky, nůžky…

 

3) Práce s papírem a kartónem

–        tvarování a činnosti s papírem a kartónem

–        vystřihování podle šablony, obkreslování

–        jednoduché kartonážní práce, skládanky a vystřihovánky

–        určování vlastností papíru

–        rozlišování různých druhů zpracovávaného papíru

–        vhodný výběr pomůcek a bezpečnost při jejich používání

Materiál a pomůcky

–        papír různých vlastností a kvality, kartón

–        nůžky, tužka, pravítko, lepidlo, nůž, jehla

 

4) Práce s textilem

–        odměřování a navlékání nitě, uzlík

–        šití stehem stehovacím, obšívacím, křížkovým, řetízkovým

–        sešívání jednoduchých švů

–        přišívání knoflíků

–        rozlišování textilií, rub a líc

–        vhodné používání nástrojů a jejich výběr

–        upevňování návyků organizace, plánování a bezpečnosti práce

Materiál a pomůcky

–        textilie různého druhu a kvality

–        vyšívací bavlnky a vlny, přírodní provázky

–        nůžky, jehla, špendlíky, knoflíky, předlohy¨

 

5) Práce montážní a demontážní

–        seznámení se s návodem a předlohami stavebnice

–        sestavování modelů podle předlohy i podle fantazie, práce s jednoduchou stavebnicí

–        sestavování jednoduchých pohyblivých modelů podle předlohy i představy

–        poznávání vlastností materiálů a jejich porovnávání, funkční využití

–        osvojování si správných pracovních dovedností a návyků

–        dodržování zásad bezpečnosti práce

Materiál a pomůcky

–        jednoduché stavebnice z plastů

–        kartón a papírové krabičky

–        dřevěné kostky a odřezky dřeva, špejle

–        nůžky, nože, lepidla, brusný papír

 

6) Lidové zvyky, tradice a řemesla

–        udržované zvyky a obyčeje ve vsi

–        Martinské podkovy, Mikuláš, Vánoce, Tři králové, masopust, velikonoční zvyky, čarodějnice

 

Materiál a pomůcky

–        vhodné potraviny, dostupný přírodní materiál, barvy, papíry a textilie, hrnčířská hlína

–        tvarování těsta, vytváření dekorací, masky, zdobení vajec, výroba loutky

 

7) Ostatní praktické činnosti

–        drobná údržba a úklid zahrady a okolí školy

–        sběr a třídění druhotných surovin

–        hrabání listí a úklid v obci

–        úprava stolu a stolování

 

Průřezová témata

– osobnostní a sociální výchova – zodpovědnost za odvedenou práci, její kvalitu a rychlost provedení, spolupráce v kolektivu, dělba práce

– výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – různorodost pracovních podmínek a pracovního prostředí, ekonomika práce

– environmentální výchova – ohleduplný postoj k životnímu prostředí, ekonomické využití přírodních zdrojů a materiálu, třídění odpadů a jejich následná recyklace, diferenciace přírodních a umělých materiálů

 

Co by měl žák umět (očekávané výstupy)

–        na úrovni svého věku naplánovat a organizovat svou zamýšlenou praktickou činnost, zvolit vhodný materiál a pomůcky

–        udržovat v čistotě a pořádku své pracovní místo a pracovní pomůcky

–        rozlišovat a pojmenovat druhy používaného materiálu a hospodárně s ním zacházet

–        dodržovat základní zásady bezpečnosti práce

–        na úrovni svého věku a schopností šetrně a hospodárně přistupovat k přírodním zdrojům a životnímu prostředí

 

 

Tělesná výchova

Charakteristika předmětu a specifické cíle

Tělesná výchova je předmět, jehož výuka má na škole svá specifika (viz kapitola Charakteristika ŠVP). S touto skutečností korespondují i konkrétní cíle, jichž má být v předmětu dosahováno.

Tělesná výchova je pro drtivou většinu současné dětské populace hlavním zdrojem poznatků z oblasti sportovní, rekreační i zdravotní formy pohybu a pohybových aktivit. Vzhledem k tomu, že celospolečenským problémem posledních let je nedostatek pohybu dětí a s tím spojené zdravotní problémy, je hlavním cílem tělesné výchovy především probuzení a postupné zvyšování zájmu žáků o pohybové a sportovní aktivity, udržování a zlepšování tělesné kondice a s ní i zdravotního stavu.

Vybudování skutečně kladného vztahu k tělesné výchově a pohybovým aktivitám vůbec však lze rozvíjet pouze v atmosféře důvěry, úzké spolupráce a radosti z dosaženého výkonu, který musí vycházet z aktuálních možností každého jednotlivce a konkrétních splnitelných cílů. Rozšířená výuka tělesné výchovy proto rozhodně neznamená, že jejím cílem je honba za vysokými výkony, která by se dříve či později nutně stala stresujícím faktorem.

Konkrétní specifické cíle předmětu jsou:

  • rozvíjení schopnosti spolupráce, překonávání zábran a překážek
  • budování pocitu zodpovědnosti za zdraví své i svých blízkých a schopnosti objektivního posuzování a především oceňování výkonů svých i svých spolužáků
  • postupné osvojení nových pohybových a sportovních dovedností a jejich následné zdokonalování a kultivace
  • vybudování zájmu o optimální rozvoj tělesné a sportovní zdatnosti
  • zvládnutí základů organizace, hygieny a bezpečnostních zásad při sportovní činnosti
  • kladné prožívání pohybových činností a aktivit a jejich využití při překonávání negativních tělesných a duševních stavů
  • uvědomování si významu spolupráce a přátelství ve sportu i životě, budování smyslu pro fair play a kompromis
  • v závislosti na individuálních schopnostech žáků postupné budování a zdokonalování schopností a dovedností v plavání, lyžování, cyklistice a turistice

 

Časová dotace:

  1. ročník – 3 hodiny 3. ročník – 3 hodiny        5. ročník – 3 hodiny
  2. ročník – 3 hodiny 4. ročník – 3 hodiny

 

Do předmětu jsou integrována tato průřezová témata:

–        Osobnostní a sociální výchova

 

Výchovné a vzdělávací strategie

Kompetence k řešení problémů

–        učitel umožňuje každému žákovi zažít úspěch

–        zadává skupinové činnosti

–        vede žáky k překonávání neúspěchu a k pocitům uspokojení z vlastního výkonu

Kompetence komunikativní

–        dává žákovi prostor k vyjádření svých názorů

–        umožňuje žákovi prezentaci svého výkonu

–        učitel vede žáky k ověřování výsledků

Kompetence sociální a personální

–        vytváří situace k respektování autority, k toleranci a sebepoznání

–        vytváří s žáky pravidla pro spolupráci v týmu a vzájemné pomoci

Kompetence občanská

–        vede žáky k toleranci k přirozeným odlišnostem lidské společnosti

–        vede žáky k poznání historických tradic

–        pomáhá učit se chovat zodpovědně

Kompetence pracovní

–        učitel se zajímá o náměty, názory, zkušenosti žáků

–        zadává činnosti, při kterých žáci mohou spolupracovat

–        vede žáky k utváření sportovních a tělovýchovných návyků

–        vede žáky k hodnocení vlastních výsledků

 

 

Učební osnovy

Osvojování veškerých poznatků je důsledně spojeno s praktickými pohybovými aktivitami a činnostmi. Obsah první a druhé etapy v závislosti na výkonnosti a nadání tříd vzájemně prolínají.

 

 

Poznatky z TV a sportu, komunikace, organizace a hygiena a bezpečnost

1. – 2. ročník

– význam sportu a TV pro zdraví a rozvoj organizmu

– základní terminologie, smluvené povely, signály a znamení, komunikace při TV a sportu

– základní zásady bezpečnosti

– příprava a úklid nářadí a náčiní

– příprava a hygiena při TV – oblečení a obutí, mytí po TV

– ošetření drobných poranění

3. – 5. ročník

– funkce pohybu ve zdravém životním stylu

– příprava organizmu před cvičením

– vhodné a nevhodné pohybové činnosti a prostředí pro TV a sport

– osobní hygiena při pohybových aktivitách

– spolupráce a jednání fair play

– vliv kouření, alkoholu a drog na zdraví a výkonnost

– sledování sportovních výkonů a jejich hodnocení

– ekologické chování při TV  a sportu

 

 

Průpravná, kondiční, koordinační, relaxační a jiná cvičení

Obsah zde není dělen podle ročníků

–        základní význam jednotlivých druhů cvičení a jejich použití v denním režimu

–        význam soustředění při cvičení a prožívání cviků

–        konkrétní účinky jednotlivých druhů cvičení

–        základní technika cviků

–        základní způsoby kontroly cviků (pohled, pocity, spolužák)

–        protahovací a strečingová cvičení

–        rychlostní a silová cvičení

–        vytrvalostní a dechová cvičení

–        cvičení kompenzační a cviky pro správné držení těla

–        přípravná cvičení před různými druhy pohybových činností

 

 

Gymnastika

1. – 2. ročník

– svalové napětí, soustředění na cvičení

– průpravná cvičení pro kotoul a kotoul vpřed a vzad

– nácvik přeskoku z trampolínky

– náskok na malou švédskou bednu

– chůze po kladině s dopomocí

3. – 5. ročník

– průpravná cvičení pro podporu hybnosti, obratnosti a síly, rychlosti a koordinace pohybu

– kotoul vpřed a vzad a jeho modifikace

– stoj na rukou s dopomocí

– hvězda

– chůze po kladině bez dopomoci

 

Atletika

1. – 2. ročník

– základní pojmy, povely, signály

– průpravná cvičení, pro rychlost, vytrvalost, sílu, obratnost

– bezpečnost

– krátká trať do 60 m

– běh do 10 min

– základy pro skok daleký (podle podmínek)

– hod míčkem

3. – 5. ročník

– základy techniky běhů a hodů

– běžecká abeceda

– běh na 60 m

– běh do 1000 m na hřišti a do 15 min v terénu

– vysoký a polovysoký start

– skok daleký (podle podmínek)

– hod míčkem z rozběhu

 

 

Pohybové a netradiční hry

Obsah zde není dělen podle ročníků

– pravidla pro osvojování a realizaci her

– základní pojmy a domluvené signály a pravidla

– bezpečnostní zásady při hrách

– hry v přírodním prostředí

– přetahovaná

 

 

Sportovní hry

1. – 2. ročník

– základní pojmy

– bezpečnost a hygiena při sportovních hrách

– držení míče jednoruč a obouruč

– manipulace s míčem, základní přihrávky nohou i rukou

– vybíjená

– základy fotbalu

– dribling, hod na koš

– zaháněná

 

3. – 5. ročník

– spolupráce a týmová hra

– přihrávky a držení míče v družstvu

– obranná a útočná hra

– přihrávka a obehrání soupeře

– chytání míče jednoruč i obouruč

– házená podle zjednodušených pravidel, kombinace, přihrávka, střelba, obrana

– fotbal na zmenšeném hřišti, přihrávky, kombinace, obrana, útok

– basketbal ve zjednodušené formě, týmová hra

– vybíjená

– přehazovaná

 

 

Plavání

Obsah není dělen podle ročníků, ale podle individuálních schopností žáků. Výuka je zajišťována ve všech ročnících Plaveckou školou Beroun v rozsahu 20 vyučovacích hodin za každý školní rok.

–        zásady bezpečnosti při plavání a při pohybu v areálu bazénu, nebezpečí při plavání na volné vodě, základní zásady při záchraně tonoucího (přivolání pomoci)

–        základní hygiena při plaveckém výcviku, význam plavání pro zdraví

–        základní pojmy, smluvené signály

–        průpravná cvičení na suchu, průpravná cvičení pro seznámení s vodou, pro orientaci ve vodě a pod vodou, pro osvojení plaveckých dovedností

–        splývání, dýchání do vody, pády a skoky do vody z nízkých poloh

–        jeden plavecký způsob (prsa, znak, kraul)

–        plavání úseků od 10 do 100 metrů

–        obrátka

 

Lyžování

Obsah není dělen podle ročníků, ale podle individuálních schopností žáků.

Výuka probíhá ve všech ročnících v rámci dlouhodobých projektů.

–        zásady bezpečnosti při lyžování a při pobytu na horách vůbec

–        základní údržba a voskování lyží

–        základní lyžařské dovednosti – nošení a připínání lyží, pohyb po rovině, výstupy, obraty

–        odšlapování, bruslení

–        jízda šikmo svahem s výjezdem do protisvahu

–        běžecký výcvik – chůze skluzem a sunem, přívraty, střídavý dvoudobý běh, jízda v mírně náročném terénu

–        sjezdový výcvik – jízda šikmo svahem, přívraty, vlnovka, základní kročný oblouk, sjíždění upraveného svahu, jízda na vleku

 

 

Bruslení

Obsah není dělen podle ročníků, ale podle individuálních schopností žáků.

Probíhá při vhodných klimatických podmínkách formou her na rybníku. Je pouze doplňkovou činností a neklade si vzdělávací cíle. Poznatky a dovednosti jednotlivých žáků jsou případně doplňovány a rozvíjeny individuálně.

Cyklistika

Obsah není dělen podle ročníků, ale podle individuálních schopností žáků.

Výuka probíhá ve všech ročnících v rámci dlouhodobých projektů a v závislosti na počasí při odpoledních a víkendových výjezdech ve spolupráci s rodiči.

–        zásady bezpečnosti při jízdě na silnici a v terénu

–        základy údržby jízdních kol

–        povinné vybavení cyklisty

–        jízda v nenáročném terénu, do 5 km

–        bezpečný způsob brzdění, dodržování odstupové vzdálenosti

–        jízda náročnějším terénem, překonání nerovností a přiměřených překážek, jízda s vysednutím

–        použití přehazovačky a přesmykače

–        náročnější celodenní výlety do 25 km

 

 

Turistika

Obsah není dělen podle ročníků, ale podle individuálních schopností žáků.

Probíhá jako doplňková činnost.

–        orientace v terénu

–        pohyb a chování v přírodě

–        výzbroj a výstroj pro turistiku

 

 

Průřezová témata

– osobnostní a sociální výchova – Osobnost žáka je rozvíjena každý den při vyučování i mimo ně.

Sebepoznání a sebepojetí – zdravé a vyrovnané, seberegulace a sebeorganizace – cvičení sebekontroly, vůle, kreativita, poznávání lidí, pozornost vůči odlišnostem lidí, kooperace a kompetice- zvládání situací, soutěže, konkurence, hodnoty, postoje, praktická etika – analýza vlastních i cizích postojů a hodnot, vytváření povědomí o kvalitách  typu spolehlivost, odpovědnost, spravedlivost, respektování ( týmové hry, pomáhající a prosociální chování, dovednost rozhodování, soutěže, štafety)

 

 

Co by měl žák umět (očekávané výstupy)

– uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech v prostorách školy a v jejím okolí

– reaguje na základní pokyny a povely

– zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti, usiluje o jejich zlepšení

– spolupracuje při jednoduchých týmových pohybových činnostech a soutěžích

– spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím

– dodržuje pravidelný pohybový režim, projevuje samostatnost a vůli po zlepšení úrovně své zdatnosti

– zvládá osvojené pohybové dovednosti

– učí se adekvátně reagovat v situaci úrazu spolužáka

– jednoduše hodnotí kvalitu pohybových činností spolužáka a reaguje na pokyny k vlastní pohybové činnosti

– dodržuje pravidelný pohybový režim, projevuje samostatnost a vůli po zlepšení úrovně své zdatnosti

– zvládá osvojené pohybové dovednosti

– kladně prožívá pohybové činnosti a aktivity, uvědoměle překonává negativní tělesné a duševní stavy

– uvědomuje si význam spolupráce a přátelství  ve sportu i životě, dodržuje pravidla fair play

– v závislosti na svých schopnostech postupně buduje a zdokonaluje své schopnosti a dovednosti v plavání, lyžování, cyklistice,  turistice a ostatních pohybových aktivitách

 

 

 

 

Informatika

 

Charakteristika předmětu a specifické cíle

Cílem vyučovacího předmětu Informatika  je naplňování vzdělávacího obsahu stanoveného ve výstupech vzdělávacího oboru Informační a komunikační technologie.

Připravuje žáky na využívání ICT v jiných vyučovacích předmětech a umožňuje jim dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti (získat elementární dovednosti v ovládání výpočetní techniky a moderních informačních technologií, orientovat se ve světě informací, tvořivě pracovat s informacemi a využívat je při dalším vzdělávání i v praktickém životě).

Získané dovednosti jsou v informační společnosti nezbytným předpokladem uplatnění na trhu práce i podmínkou k efektivnímu rozvíjení profesní i zájmové činnosti.

Zvládnutí výpočetní techniky, zejména rychlého vyhledávání a zpracování potřebných informací pomocí internetu a jiných digitálních médií, umožňuje realizovat metodu „učení kdekoliv a kdykoliv“, vede k žádoucímu odlehčení paměti při současné možnosti využít mnohonásobně většího počtu dat a informací než dosud, urychluje aktualizaci poznatků a vhodně doplňuje standardní učební texty a pomůcky.

Dovednosti získané ve vzdělávacím předmětu Informatika umožňují žákům aplikovat výpočetní techniku s bohatou škálou vzdělávacího software a informačních zdrojů ve všech vzdělávacích oblastech celého základního vzdělávání. Tato aplikační rovina přesahuje rámec vzdělávacího obsahu vzdělávací oboru Informační a komunikační technologie, a stává se součástí všech vzdělávacích oblastí základního vzdělávání.

 

V předmětu informatika se výuka zaměřuje především na tyto cíle:

  • poznání úlohy informací a informačních činností a k využívání moderních informačních a komunikačních technologií
  • porozumění toku informací, počínaje jejich vznikem, uložením na médium, přenosem, zpracováním, vyhledáváním a praktickým využitím
  • porovnávání informací a poznatků z většího množství informačních zdrojů, a tím k dosahování větší věrohodnosti vyhledaných informací
  • využívání výpočetní techniky, aplikačního i výukového software ke zvýšení efektivnosti své učební činnosti a racionálnější organizaci práce
  • tvořivé využívání softwarových a hardwarových prostředků při prezentaci výsledků své práce
  • respektování práv k duševnímu vlastnictví při využívání SW
  • zaujetí odpovědného, etického přístupu k nevhodným obsahům vyskytujících se na internetu
  • šetrná práce s výpočetní technikou

 

Časová dotace:

  1. ročník – 1 hodina

 

Výchovné a vzdělávací strategie

Kompetence k řešení problémů

– zadává žákům takové úlohy, které vedou k tvořivému přístupu při jejich    řešení

– vede žáky k plánování úkolů a postupů

– vede žáky k pochopení, že v životě se při práci s informačními a  komunikačními  technologiemi budou často setkávat s problémy, které nemají jen jedno správné řešení, ale že způsobů řešení je více

Kompetence komunikativní

–  učí žáky dodržovat při komunikaci vžité konvence a pravidla (forma vhodná   pro danou technologii, náležitosti apod.)

–  klade otevřené otázky

–  zadává problémové úlohy rozvíjející tvořivost

–  učí žáky pro komunikaci na dálku využívat vhodné technologie, některé    práce  odevzdává prostřednictvím elektronické pošty

Kompetence sociální a personální

–  vede žáky ke kolegiální radě či pomoci

–  žák je přizván k hodnocení prací
– vede žáka k hodnocení svojí práce i práce ostatních
–  při vzájemné komunikaci  vede žáka k ohleduplnosti a taktu
–  učí žáka vnímat a tolerovat, že každý člověk je různě chápavý a zručný

Kompetence občanská

– vede žáky při zpracovávání informací ke kritickému myšlení nad obsahy   sdělení, ke kterým se mohou dostat prostřednictvím internetu i jinými cestami

– zajímá se o názory, náměty a zkušenosti žáků

– seznamuje žáky s vazbami na legislativu a obecné morální zákony (SW pirátství, autorský zákon, ochrana osobních údajů, bezpečnost, hesla …) tím, že je musí dodržovat (citace použitého pramene, ve škole není žádný nelegální SW, žáci si chrání své heslo …)

Kompetence pracovní

–  vede žáky k dodržování bezpečnostních a hygienických pravidel pro práci s výpočetní technikou

– vyžaduje dokončování práce v dohodnuté kvalitě a termínech

 

  1. ročník
– základy práce s počítačem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

– vyhledávání informací a komunikace

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

– zpracování a využití informací

 

využívá základní standardní funkce počítače a jeho nejběžnější  periferie

– respektuje pravidla bezpečné práce s hardware i software a  postupuje poučeně v případě jejich závady

chrání data před poškozením, ztrátou a zneužitím

– naučí se jednoduchou údržbu počítače

– poznává a používá základní pojmy informační činnosti

– seznámí se se strukturou, funkcí a popisem počítače a přídavných zařízení

– poznává operační systémy a jejich základní funkce

– seznámí se s formáty souborů – doc, gif

při vyhledávání informací na internetu používá jednoduché a vhodné cesty

– vyhledává informace na portálech, v knihovnách a databázích

– komunikuje pomocí internetu či jiných    běžných komunikačních zařízení

– základní způsoby komunikace (e-mail, chat, telefonování)

– metody a nástroje vyhledávání informací

– formulace požadavku při vyhledávání na internetu, vyhledávací atributy

pracuje s textem a obrázkem v textovém a grafickém editoru – základní funkce těchto editorů

 

 

 

 

 

 

 

Průřezová témata

Ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie jsou realizována především při práci s internetem (vyhledání informace, ověření její věrohodnosti, následné zpracování ) a při práci v textovém, grafickém editoru tato témata: osobnostní a sociální výchova, mediální výchova,, environmentální výchova, multikulturní výchova.

 

Co by měl žák umět (očekávané výstupy)

– dodržovat pravidla bezpečné práce s hardwarem i softwarem a postupovat poučeně v případě jejich závady

– využívat standardní funkce počítače

– chránit data před poškozením, ztrátou a zneužitím

– komunikovat prostřednictvím internetu

– pracovat s textovým a obrázkovým editorem

 

 

 

 

 

 

 

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

 

Pravidla hodnocení žáků

Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků ve škole, školní družině, školou pořádaných zájmových kroužcích a na akcích pořádaných školou

hodnocení probíhá s použitím klasifikační stupnice, v odůvodněných případech /viz dále/ slovně

klasifikujeme celým stupněm, známky se znaménkem mínus se                   nepoužívají, v odůvodněných případech je však jejich použití možné z motivačních důvodů

spravedlnost a veřejnost klasifikace i jiného způsobu hodnocení

předem stanovená kriteria /vyučujícím, třídním učitelem, vedoucím kroužku atd./, srozumitelnost a jednoznačnost

s výsledky hodnocení pravidelně seznamovat zákonné zástupce žáků /na třídních schůzkách, v žákovské knížce, osobně na domluvené konzultaci atd. – viz dále/

individuální přístup k žákům se zdravotním, sociálním handicapem a k cizincům

zohledňování snahy, píle a přihlížení k vývoji výkonů

je uplatňována i motivační úloha hodnocení

 

Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

učitel vede žáky k sebehodnocení, stanovuje a objasňuje kriteria, vytváří prostor a podmínky

učitel pravidelně konfrontuje výsledky práce dětí s kriterii hodnocení

poskytuje doporučení k překonávání neúspěchu

žáci hodnotí výsledky učení, míra schopnosti sebehodnocení je důležitá pro klasifikaci

 

 

Způsob informování  rodičů o prospěchu:

dílčí informace, jednotlivé známky jsou zapisovány průběžně do žákovských knížek

zprávy o neprospěchu nebo ředitelské důtce a ostatních opatřeních k posílení kázně jsou zapsány do žákovské knížky nebo zaslány dopisem

podrobné informace jsou rodičům předávány na třídních schůzkách nebo při konzultaci

v případě náhlého zhoršení prospěchu nebo kázeňského výkyvu jsou rodiče zváni do školy na mimořádné jednání, většinou za účasti vyučujících, třídního učitele nebo vedení školy

 

 

Stupně hodnocení chování a prospěchu v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, stanovená kritéria

 

Hodnocení chování:

Při hodnocení chování posuzujeme pouze chování během vyučování a na akcích pořádaných školou. Přestupky, kterých se žák dopouští mimo vyučování nehodnotíme, pouze k nim zaujímáme stanovisko a spolupracujeme s rodinou při jejich řešení, případně spolupracujeme s kompetentními institucemi.

Klasifikační stupnice:     1 – 3

 

Stupeň 1

Žák dodržuje pravidla školního řádu. Vnímá nejrůznější problémové situace ve škole, rozpozná problém, činí uvážlivá rozhodnutí. Uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí. Využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a ke kvalitní spolupráci s ostatními lidmi.Používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla. Chrání své zdraví a zdraví druhých, ochraňuje životní prostředí i kulturní a společenské hodnoty.Chápe základní principy,na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole.Rozhoduje a chová se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc . Aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit školy.Jeho docházka do školy je pravidelná, nepřítomnost řádně omluvená. Stupněm 1 lze klasifikovat i žáka s drobnými projevy nekázně, pokud na napomenutí nebo důtku reaguje zlepšeným chováním a projeví snahu o nápravu.

Stupeň 2

Žák pravidla školního řádu v podstatě dodržuje, občas selhává při řešení problémových situací. Neuvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí. Mívá problémy v soužití s ostatními žáky a učiteli. Ojediněle nedodržuje bezpečnostní pravidla, nemá vhodný vztah k životnímu prostředí, ke kulturním a společenským hodnotám. Chápe základní principy a pravidla, ale občas je nedodržuje, dopouští se závažných přestupků proti školním řádu. Dostal se do závažnějších  problémů, ale svých nedostatků si je vědom a řeší je s pomocí dospělých. Předchozí opatření k posílení kázně nevedla k nápravě drobnějších přestupků. Důvodem pro druhý stupeň je také neomluvená absence, nedodržování léčebného režimu.

 

Stupeň 3

Žák opakovaně porušuje pravidla školního řádu, nemá pozitivní vztah k učení, často narušuje vyučování svou nepozorností a úmyslnou nekázní, není kritický ke svým výsledkům. Činí neuvážlivá rozhodnutí a neuvědomuje si zodpovědnost za své činy. Jeho soužití s ostatními spolužáky je opakovaně problémové. Svým chováním a jednáním narušuje atmosféru ve třídě. Porušuje zásady ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi.Své jednání a chování nedokáže ovládat. Vůči spolužákům používá fyzické a psychické násilí, jeho chování je nebezpečné jemu samému i okolí. Chápe základní principy, na nichž spočívají zákony, ale vědomě je porušuje a dopouští se trestné činnosti. Způsobil závažnou škodu na majetku školy. Nechrání své zdraví a zdraví druhých, ničí vědomě životní prostředí, kulturní a společenské hodnoty. Neomluvená absence je opakovaná a má dlouhodobější charakter. V jeho chování se objevují projevy rasismu, sklony k šikanování a jiné sociálně patologické jevy.

 

Hodnocení všeobecně vzdělávacích předmětů

Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných cílů, které jsou stanoveny vzdělávacím programem. Požadavky jsou přizpůsobeny věkovým zvláštnostem.

Klasifikační stupnice                 1 – 5

Stupeň 1

Žák má pozitivní vztah k učení. Formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory logicky správně, výstižně se vyjadřuje, má souvislý a kultivovaný ústní i písemný projev. Rozumí různým typům textů a záznamů, operuje s obecně užívanými termíny, znaky, symboly. Uvádí věci do souvislosti, informace umí vyhledávat a třídit, zapojuje se do diskuse. Pracuje aktivně, tvořivě, plně využívá své schopnosti. Navazuje na získané vědomosti a dovednosti z předešlých ročníků, sám posuzuje a hodnotí úroveň svých vědomostí a dovedností. Je schopen a ochoten věnovat se samostatnému studiu. Umí objektivně hodnotit sebe i ostatní.

Stupeň 2

Žák jeví většinou o práci v hodinách zájem. Ve formulaci svých myšlenek má nepodstatné nedostatky. Jeho myšlenky a názory v logickém sledu jsou nepřesné. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy a definice v podstatě uceleně. Ve vyjadřování má menší mezery, požadované intelektuální a motorické činnosti vykonává samostatně nebo podle menších podnětů učitele, na doplňující otázky vcelku správně reaguje, drobné chyby sám opraví. Je schopen dosáhnout dobrých výsledků a zlepšovat se. Písemný i ústní projev je méně kultivovaný. Dokáže objektivně hodnotit  své výsledky.

Stupeň 3

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků,faktů,pojmů, definic a zákonitostí závažnější mezery.Pracuje s výkyvy , spíše mechanicky, bez většího zájmu a nasazení. Není schopen uvažovat systematicky, i na doplňující otázky reaguje s výraznějšími chybami. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, výsledky svého učení nehodnotí vždy objektivně a kriticky. Jeho grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Výsledky svého učení nehodnotí vždy objektivně a kriticky.

Stupeň 4

Žák má ve formulaci, vyjadřování svých myšlenek a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Myšlenkový sled je chaotický, je málo pohotový, úkoly řeší s chybami. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. Jeho ústní projev je nevýrazný, nesouvislý, vyjadřuje se s obtížemi. Písemný projev je chaotický, neucelený. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném myšlení má velké těžkosti.

 

Stupeň 5

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně. Má v nich závažné a značné mezery. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností, při řešení teoretických i praktických úkolů velmi chybuje. Své vědomosti není schopen uplatnit ani s pomocí a s podněty učitele. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat, neprojevuje zájem o práci. Pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné.

 

Hodnocení žáků se specifickými poruchami učení a se speciálními vzdělávacími potřebami:

Pokud si zákonný zástupce žáka se SPU podá žádost, se souhlasem ředitele školy bude žák hodnocen slovně. Vyučující budou přistupovat k hodnocení individuálně na základě dostupných informací z odborného vyšetření. Hodnocením by měl žák být motivován k vlastní úspěšnosti, iniciativě a pečlivé domácí přípravě.

Při hodnocení se neklade důraz na specifické chyby, žáka je možné hodnotit za nespecifické chyby. Do hodnocení může být promítnuta snaha a pozornost věnovaná domácí přípravě.

Kritéria hodnocení pro žáky s SPU :

–         osvojení poznatků s ohledem na rozsah a typ poruchy

–         zájem o obohacování svých vědomostí a dovedností

–         míra plnění povinností

 

Předměty s převahou výchovného působení (Tv,Hv,Vv,Pč)

Při klasifikaci těchto předmětů učitel hodnotí nejen výsledky práce žáka, ale  i zájem, snahu, míru nadání. Uplatňuje individuální přístup k hodnocení.

Stupeň 1

Žák je v činnostech velmi aktivní, pracuje tvořivě, plně využívá své osobní předpoklady. Menší schopnosti dovede kompenzovat snahou. Jeho projev je estetický, působivý, procítěný. Zapojuje se do činností a umí efektivně spolupracovat ve skupině. Váží si výsledků práce druhých, kulturních a společenských hodnot, zdraví, chrání životní prostředí, kulturní a historické dědictví. Aktivně se zapojuje do kulturních a společenských akcí. Je schopen objektivního hodnocení i sebehodnocení.

Stupeň 2

Žák pracuje svědomitě a se zájmem. Získané dovednosti dokáže dobře používat. Projevuje snahu a za pomoci učitele je schopen dosáhnout velice pěkných výsledků a zlepšení. Do práce se zapojuje a ve skupině dokáže spolupracovat. Občas se dopustí méně závažných chyb eventuelně  porušení pravidel bezpečnosti a hygieny pro práci. Má zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Je schopen s určitou korekcí učitele hodnocení a sebehodnocení.

Stupeň 3

Žák pracuje s výkyvy, nesoustavně, s menším zájmem, dopouští se závažnějších chyb. Při práci se většinou neobejde bez pomoci učitele a jeho snaha je malá a nesoustavná.Výsledky jeho práce nejsou příliš kvalitní. Ve skupině je schopen  pracovat spíše jen  mechanicky podle pokynů ostatních. V oblasti sportu, kultury nemá větší přehled. Dopouští se často porušování pravidel bezpečnosti, hygieny.

Stupeň 4,5

Udělujeme ve výjimečných případech, kdy žák ani po upozornění pedagoga a poskytnutí  návodů na práci není schopen a především ochoten přiměřeně úkoly splnit. V kolektivu působí negativně. Neváží si práce druhých, svojí činností poškozuje výsledky práce druhých.

Celkové hodnocení žáka na vysvědčení se vyjadřuje stupni:

  1. a) prospěl(a) s vyznamenáním
  2. b) prospěl(a)
  3. c) neprospěl(a)
  4. d) nehodnocen(a)

Použití jednotlivých stupňů je dáno § 15 vyhlášky 48/2005 Sb.

 

 

Celkové hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo při kombinaci slovního hodnocení a klasifikace známkami:

Slovní hodnocení bude využito pouze na žádost rodičů a ve výjimečných případech, zejména při snaze motivovat žáka k dalšímu učení /po dlouhodobé nemoci nebo jinak zdůvodněné absenci, po přechodu z jiné školy nebo po příchodu ze zahraničí, při specifických problémech  v učení a podobně/.

Slovní hodnocení na vysvědčení bude použito pouze po přechodnou dobu – po překonání problémů žáka bude opět použita klasifikace známkami.

Pro celkové hodnocení žáka bude předmět hodnocený na vysvědčení slovně  oklasifikován také známkou, která nebude zapsána na vysvědčení ani v katalogovém listu. O této známce bude informována pedagogická rada a známka bude započítána do celkového hodnocení na vysvědčení.

Opravné a komisionální zkoušky:

  1. a) má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení,může požádat o komisionální přezkoušení žáka
  2. b) žáci, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů a neopakovali na I. stupni ročník, konají opravné zkoušky – opravné zkoušky jsou komisionální

 

Autoevaluace školy

Oblasti autoevaluace

  • podmínky vzdělávání
  • soulad ŠVP s RVP
  • spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob a partnerů
  • výsledky vzdělávání
  • řízení školy, kvalita personální práce a dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků
  • úroveň výsledků práce školy ve vztahu k podmínkám vzdělávání a ekonomickým podmínkám
  • vyučovací a školní klima

 

Cíle a kritéria autoevaluace

  • udržování a další systematické zlepšování spolupráce s rodiči, žáky a partnery
  • zvyšování úrovně vzdělání žáků a prohlubování jejich klíčových kompetencí
  • v souvislosti s ekonomickými podmínkami prohlubování a rozvoj dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků
  • udržení a další zlepšení příznivého klimatu školy

 

Nástroje autoevaluace

  • řízený rozhovor
  • řízená skupinová diskuze
  • školní dokumentace
  • dotazníky
  • žákovské práce
  • hodnocení školy a učitelů žáky
  • hodnocení práce učitelů vedením školy

 

Časové rozvržení evaluačních činností

  • průběžná činnost: sledování práce učitelů, sledování a hodnocení práce žáků, ověřování ŠVP v praktickém životě školy, hodnocení klimatu školy, posuzování vztahů školy s veřejností a partnery
  • hodnocení na konci pololetí: výsledky dosažené žáky, efektivita programu, jeho dopad na klima školy, na vztah učitelů a žáků, používané výukové metody a postupy, chování žáků
  • hodnocení na konci dvouletého cyklu: efektivita fungování ŠVP a návrhy na jeho případné změny, porovnání objektivních podmínek školy

 

Schválení dokumentu

 

Dokument byl schválen pedagogickou radou školy dne 25. srpna 2008, modifikován 11. července 2011 a 20. července 2012. Modifikace schválena pedagogickou radou 27. srpna 2012.

 

 

 

 

 

 

 

 

Dokument byl předložen školské radě dne 27. srpna 2012